Jak snížit bobtnající rozpočtový schodek České republiky? Ministr financí Eduard Janota vidí řešení na příjmové i výdajové straně.
Navrhuje třeba zvýšit dolní i horní sazbu DPH. Na výdajové straně by rád – což je rozumné – snížil podpory v nezaměstnanosti a při nízké inflaci nevalorizoval důchody (viz Jak na schodek). Právě nadměrné výdaje táhnou státní finance do propasti. Všeobecně se má za to, že návrh neuspěje. Poslední, co si politici – ať z té či oné strany – před volbami přejí, je rozházet si to u voličů nepopulárními kroky. A na Janotově balíčku se každé ze stran něco nezamlouvá. Proč tedy Janota s takovým návrhem vůbec přichází?
Leckdy přebujelý aktivismus volených politiků v těžkých časech má podle mnoha
ekonomů zjevnou příčinu, jíž je ukázat voličstvu, že se za ně politici bijí. A to zvláště v poslední době. „V minulosti tento aktivismus patrný nebyl, to až nyní. Politici jsou nuceni být viděni coby aktivní a rozhodní. Je to výsledek toho, že lidé obecně očekávají od vlády příliš mnoho,“ řekl loni TÝDNU William Niskanen, americký ekonom a znalec politického prostředí – pracoval v Kennedyho a Nixonově administrativě. Tento trend se s nástupem politického marketingu projevuje na celém světě.
Janotu sice do funkce nikdo nezvolil, ale i on může mít motivaci být značně aktivní (ač neefektivní) v boji s dopady krize. Jako úředník se snaží veřejnosti demonstrovat nepostradatelnost byrokratického aparátu (o to mu jde zejména, popularita pro něho může být na rozdíl od volených politiků -druhořadá). „Vlády krize milují,“ podotýká Hans-Hermann Hoppe, emeritní profesor ekonomie z Nevadské univerzity v Las Vegas. „Lidé po nich požadují více intervencí, aby ji zmírnily, a ony provádějí další a další zásahy,“ řekl TÝDNU.
Mezi takové zásahy patří i navrhované navýšení DPH, které v konečném důsledku jakkoli se mluví o jeho dočasnosti jen zvyšuje přerozdělovací moc už dnes obřího státního aparátu. V době, kdy se stále hlasitěji spekuluje o možném oživení globální ekonomiky a o křehkém růstu tuzemského hospodářství v příštím roce, může být takový zásah kontraproduktivní podobně jako navrhované zvýšení daní z benzinu a nafty. Přesto zjevně dostává přednost před významnou redukcí byrokratického aparátu či zprůhledněním a zefektivněním chodu ministerstev i celé státní správy. Ani úředník si rybník nevypustí.
Jak na schodek
Klíčové návrhy ministra financí Eduarda Janoty na zmírnění deficitu
– Zvýšení dolní sazby DPH z devíti na jedenáct procent.
– Zvýšení horní sazby DPH z devatenácti na dvacet procent.
– Zvýšení daní z benzinu a nafty.
– Zvýšení daní z nemovitosti a z převodu nemovitosti.
– Žádná valorizace důchodů při dvouprocentní a nižší inflaci.
– Snížení podpory v nezaměstnanosti.
– Nižší státní podpora stavebního spoření.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
