Panenská blána vyjde na 400 eur, mužské panictví je bezcenné.
„Ano a oženíme je s tmavookými huriskami, krásnými pannami, neposkvrněnými jako střežená pštrosí vejce.“ Tak vypadá ráj podle koránu, jenž čeká na oddané služebníky islámu. Proč panny? Mají svoji vysokou cenu.
„Chci vypadat svěže a neopotřebovaně,“ svěřila se letos v červnu Kate Priceová alias Jordan, britská silikonová modelka. Poté, co přivedla na svět třetí dítě, rozhodla se pro omlazovací kúru. Kromě zmenšení poprsí, vyhlazení vrásek a úpravy tvaru rtů si nechala implantovat i náhražku panenské blány. Celá taková renovace vyjde na 75 tisíc eur, ale posledně jmenovaný zákrok jen na čtyři stovky. Vsazení falešného hymenu navíc trvá pouhých patnáct minut.
Deflorace je investice
Přesto má panenství, zejména to opravdové, přírodní, pro ženy mnohem vyšší cenu než pro muže. Alan Collins, ekonom Portsmouthské univerzity, je autorem průkopnické bioekonomické studie o dopadech ztráty sexuální nevinnosti jak u žen, tak u mužů, která vyšla v Journal of Bioeconomics.
Vzorek sestává z více než 2200 mužů a téměř 1500 žen ve věku 16 až 59 let. Hlavním závěrem je, že šedesát procent žen přišlo o status panny, neboť byly zamilované. Obdobný důvod pro ztrátu panictví uvedlo pouze 35 procent mužů. Collins soudí, že tato pozorování potvrzují skutečnost, že ženy berou ztrátu panenské blány jako investici, a proto věnují výběru „toho pravého“ zvýšenou pozornost. Musí si jím být takříkajíc jisté.
Naproti tomu muži uvažují méně „strategicky“, berou své „poprvé“ jako akt spotřeby, chtějí se prostě bavit.
Studie potvrdila známou domněnku, že mluvkové, kteří mají „sexu plnou pusu“, skutečnou kvalitu postrádají. Totiž, lidé, kteří se o tajích sexu dozvídají prostřednictvím rozmluv s přáteli (spíše než třeba četbou knih), jsou více náchylní přijít o panenství nepříliš romantickou cestou. Chtějí o tom rychle mluvit u piva, z vlastní zkušenosti, a tak se moc nerozhlíží, „co kde lítá“. Nepřebírají.
Ženy také pokládají panenství za dar až dvakrát častěji než muži a chtějí je výhodně směnit za ukázkovou romanci. Muži považují až třikrát častěji panictví za stigma, kterého je záhodno zbavit se, jakmile to bude možné.
Deníčky studentek
Ne všechny ženy to vidí stejně, výjimku tvoří třeba feministky nebo lesbičky.
„Feministky pravděpodobně nepřičítají panenství a neposkvrněnosti nějakou hodnotu,“ vysvětluje v knize Sex and Reason právník a ekonom Richard Posner z Chicagské university (spoluautor známého blogu). Podobně jsou na tom lesbičky. To potvrzuje pohled, že směnné hodnoty nabývá panenství pouze v heterosexuálním svazku, píše badatelka Laura Carpenterová (CV) z University Johna Hopkinse v Journal of Sex Research.
Zajímavé proto je, že existují dívky, které jsou ochotny podstoupit defloraci zadarmo – v zájmu vědy. Když výzkumníci z University of Washington loni zkoumali vliv použití kondomu na pravděpodobnost infekce virem HPV (lidský papilomavirus), požádali 82 pannen, studentek téže univerzity ve věku 18 až 22, aby svůj „status“ změnily při sexu s partnerem, který užije ochrany. Dívky si navíc musely sexuální postřehy zaznamenávat do deníčků.
Cena panenské blány je odvislá i od kulturních či náboženských faktorů. V mnoha kulturách je pro dívku cenné střežit si panenství až do sňatku. Deflorované ženy mají slabší vyhlídky, na sňatkovém trhu může být jejich cena dokonce nulová.
S dynamitem za pannami
Muslimy podle koránu čeká v ráji 72 hurisek, což bohužel může být pro některé fanatiky jednou z motivací, aby se nechali opásat dynamity a vkročili do davů či naskočili do autobusu… Panny jsou tedy pro muslimy, ekonomicky řečeno, luxusní statek, a to přímo nebeského významu. Může se pro ně i umírat.
V zemích, kde náboženství nemá tak silné slovo a které jsou ekonomicky rozvinuté, cena pannen zpravidla klesá. S růstem ženské emancipace mizí dřívější vysoká výhodnost směny ženské nevinnosti za materiální zajištění ze strany muže. Přínosy sňatku se zmenšují pro obě pohlaví.
To, že mladí dnes žijí často na „psí knížku“, odborně řečeno kohabitují, není tedy ani tak způsobeno jakousi ztrátou morálky, leč zjištěním, že sňatek už zdaleka nepřináší tolik ekonomických plusů a bonusů jako dříve, argumentuje ekonom Peter Boettke z Newyorské university.
Týden, 12.11.2007, aktualizováno
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
