České exportéry tíží silná česká koruna, která poslední dobou trhá rekordy nejen vůči dolaru, ale i vzhledem k euru. Vývozci jsou za hranicemi méně konkurenceschopní a mnozí z nich tlačí vládu, aby se ve věci přijetí eura nechovala jako leklá ryba a rázně pokročila k jednotné evropské měně.
S nadsázkou lze konstatovat, že vývozci by raději místo sepisování apelů vládě měli apelovat na muže „eurozónní“ či na muže americké, aby pěkně doma (a třeba i mimo domov) pracovali na dětech. Čím vyšší míra porodnosti, tím více měna zhodnocuje. A zhodnotí-li za jinak stejných podmínek proti koruně euro či dolar, budou čeští exportéři zase moci jásat.
Přesněji, pokles míry porodnosti o jedno dítě na ženu vede ke znehodnocení měny o 0,15 procenta, vyjádřeno reálným efektivním (vážený průměr, koš měn, úprava o inflaci) směnným kursem. Při zvýšení porodnosti naopak měny zhodnocují. Vyplývá to ze studie (verze „Explanatory Analysis“) vydané letos též pod hlavičkou Monetary Authority of Singapure, již sepsali ekonomové Andrew K. Rose a Saktiandi Supaat.
Vycházeli ze selské hypotézy. Dojde-li ke snížení míry porodnosti – například díky lepší osvětě žen nebo snížení nákladů antikoncepce -, klesá i spotřeba spojená s výchovou dětí (děti spotřebovávají více, než kolik produkují). Jelikož příjem rodin jde v zásadě buď na úspory, nebo na spotřebu, s poklesem spotřeby musí při stejném příjmu stoupat úspory.
Nižší porodnost snižuje též investice do budoucí kapitálové zásoby, neboť se očekává nižší stav populace.
Dochází-li k poklesu investic a růstu úspor, zlepšuje se stav běžného účtu. Běžný účet totiž můžeme vyjádřit, kromě rozdílu mezi hodnotami vývozů a dovozů, také jako rozdíl mezi národními (veřejnými, ale právě i soukromými) úsporami a investicemi.
No a zlepšení stavu běžného účtu se již, vedle jiných faktorů, promítá přímo do zpevnění směnného kursu. Potýká-li se totiž daný stát s deficitem běžného účtu, (jelikož investice, například ve formě půjčky od banky, jsou konec konců jenom úspory čili odložená spotřeba, například ve formě vkladu v bance) nestačí investiční projekty pokrývat úsporami vlastního obyvatelstva a musí se pro získání investičních prostředků poohlédnout za hranice.
A na konec, existuje-li tato přebytečná poptávka po zahraniční měně, značí to, že daná země poptává vyšší než optimální množství zahraniční měny a naopak zahraničí dodává přebytečná množství vlastní měny. Poklesem reálného kurzu se situace napravuje, zrovnovážňuje.
Deficit tedy vede ke poklesu reálného kurzu a naopak zlepšení deficitu, eventuálně přebytek, měnu zhodnocuje.
Ploďte děti, zhodnotíte měnu!
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
