Ticho. Mlčení. I ty mohou v současné rozjitřené atmosféře na světových trzích vyděsit investory.
A také nedávno prudce zlevnily zlato. Cena kovu však zase může rychle vzrůst – třeba když propukne válka na Blízkém východě.
Říká se, že náladu trhů ovlivňují podstatné, takzvané kurzotvorné zprávy. Když však Ben Bernanke, šéf americké centrální banky, nevydal při svém projevu v Kongresu poslední únorový den ani hlásky o možném dalším kole pumpování peněz do ekonomiky, stačilo to také. Zlato zaznamenalo svůj nejprudší propad za více než tři roky. Zlevnilo o téměř 100 dolarů za jednu unci. Navzdory tomuto jednorázovému poklesu patří zlato stále k vyhledávané investici.
„Čistá duše“ se strachuje
Centrální banky se rozhodly proti hospodářskému útlumu a recesi bojovat extrémně uvolněnou měnovou politikou. Lidově řečeno, pumpují nové a nové miliardy dolarů, eur, jüanů či jenů do příslušných ekonomik, čímž ovšem celosvětově podrývají důvěru v papírové peníze. Ty totiž nejsou jako kdysi kryté zlatem ani žádnou jinou hmatatelnou hodnotou. Jsou vlastně „kryty“ jen důvěrou lidí, že budou i do budoucna bezproblémově plnit roli oběživa či uchovatele hodnoty.
Důvěru v papírové dolary a další měny zjevně ztrácejí i některé veličiny světové ekonomie. „Když jsem se před lety poprvé vydal do Evropy, švýcarský frank stál 23 amerických centů,“ řekl loni PROFITU John Nash, matematický génius a laureát ekonomické Nobelovy ceny z roku 1994, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše. Jenže loni už Američané platili za jeden švýcarský frank dolar a čtvrt. „To dokládá, jak moc šel dolar dolů. A proti zlatu je ten propad ještě citelnější,“ dodal Nash.
Když Bernanke ve zmíněném projevu v Kongresu ani „neceknul“ ohledně pumpování peněz (takzvaného kvantitativního uvolňování), přece jenom tím v očích investorů poněkud zatraktivnil dolar. Když se totiž již nebudou pumpovat nové dolary, americká měna nebude ztrácet svoji kupní sílu, uvažují investoři. Proto tedy zlato zareagovalo na Bernankeho mlčení prudkým oslabením. Investoři kov totiž dnes kupují z valné části jako ochranu před znehodnocováním papírových peněz – před ztrátou důvěry v ně.
Padne rekord?
James Steel, analytik pro oblast vzácných kovů newyorské pobočky banky HSBC, vysvětluje listu Financial Times, proč investoři do zlata tolik sledují, co Bernanke vypustí (či nevypustí) z úst. „Až se věci dají do pořádku, pak se cena zlata bude zase odvíjet od poptávky zlatníků a klenotníků a od dodávek těžařských společností,“ řekl. „Ale právě nyní na ni mají značný vliv i kroky americké centrální banky a následně zájem finančních investorů.“
Jenže do normálu se situace patrně jen tak nevrátí, možná spíše naopak. Ve šlépějích americké centrální banky se totiž vydává Evropská centrální banka. Již před Vánoci začala s tím, co se někdy označuje jako „tajné kvantitativní uvolňování“. Poskytla tehdy evropským bankám tříletý úvěr v objemu téměř 500 miliard eur. Jinými slovy, napumpovala nová eura do finančního systému, aniž by jasně deklarovala, že jde o kvantitativní uvolňování. V podobných opatřeních pokračuje i letos. Minulý týden se tak bilance Evropské centrální banky nafoukla do bezprecedentní velikosti tří bilionů eur.
Mnozí analytici a ekonomové však varují, že až se tyto nově napumpované peníze začnou využívat k investování nebo úvěrování, nastane prudký růst cen reálného zboží, tedy inflace. I proto je poptávka po zlatě, tradiční pojistce proti inflaci, stále vysoká. Když se k obavám z inflace přidá ještě řinčení zbraní na Středním východě, je scénář pro investory poměrně jasný. Množí se odhady, že s prvními leteckými údery Izraele proti Íránu prolomí cena zlata hranici dva tisíce dolarů za unci. Tím by byl překonán dosavadní rekord z loňského léta, kdy cena drahého kovu překročila hranici 1 900 dolarů za unci.
Buffett zlatu nefandí
Pravděpodobnost útoku na Írán, do nějž by byly zapojeny i Spojené státy, stoupá také se sílící obavou USA z enormního hospodářského vlivu Číny. „Klíčovým motivem, proč USA zahájily válku s Libyí, byla sílící obava z čínského hospodářského vzestupu,“ soudí Paul Craig Roberts, zásadní autor úspěšné daňové reformy provedené za vlády Ronalda Reagana na počátku 80. let. „Není to tak dlouho, co Mezinárodní měnový fond uveřejnil zprávu, že během několika let Čína hospodářsky předběhne Spojené státy. To Washington děsí k smrti.“ Právě v Kaddáfího Libyi Čína mohutně investovala do ropy. Její aliance s Íránem, podpořená čilými obchodními styky, by pro americké či izraelské zájmy na Blízkém východě, a nejen tam, mohla být vážným ohrožením, sdělil PROFITU Roberts.
Tištění miliard nových peněz, dolarů a nyní hlavně eur, rostoucí obavy Ameriky ze ztráty své globální hospodářské hegemonie, eskalující napětí na Blízkém východě – to vše nahrává dalšímu růstu cen zlata. Přesto někteří investoři před investicí do drahého kovu varují. Patří mezi ně například i Warren Buffett, který nechuť ke zlatu ilustrativně vysvětlil v únorovém dopise akcionářům společnosti Berkshire Hathaway, jejímž je šéfem. Buffett v podstatě říká, že současné zdražování zlata je hnáno zejména psychologií davů panikařících burziánů, obavou lidí z obecné ztráty důvěry v papírové peníze, a tudíž může snadno dojít ke zlomu – k splasknutí „zlaté bubliny“. Postačí k tomu ještě pár dalších pozitivních zpráv z americké ekonomiky nebo možná i nekončící Bernankeho mlčení.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
