Facebook odpočítává své první hodiny na burze. Jde o burzovní událost roku. Vyplatí se do jeho akcií investovat, nebo ne?
Spektákl. Mediální hit . Společenská událost. Právě tak vidí experti vstup Facebooku na burzu. Vstup, jenž se vůbec neodvíjí od ekonomických zákonitostí, jak rovněž poznamenal jeden z nich. Jinými slovy, nákupem akcií sociální sítě lze královsky vydělat, ale i prodělat kalhoty. Nikdo není prorokem. A o to více o tom všichni mluví.
„Sociální sítě jsou stále populárnější. Nesmírně populární,“ říká Jim Rogers, miliardář a investor, někdejší blízký spolupracovník jiného burzovního mága, George Sorose, s nímž před 20 lety málem zničil britskou libru. „Když je něco nesmírně populární, bývá to ovšem znak jisté mánie, jisté přehnanosti,“ dodává pro PROFIT.
Není to bublina… Ve čtvrtek minulý týden upsal Facebook své akcie na elektronické burze Nasdaq za cenu 38 dolarů za kus. Když vynásobíme tuto cenu celkovým počtem vydaných akcií, dospějeme k hodnotě 104,2 miliardy dolarů. To je aktuální hodnota královny mezi sociálními sítěmi. Předčí například kombinovanou hodnotu firem Hewlett-Packard a Dell. Sociální síť, která před devíti lety ještě ani neexistovala, je dražší než dva ikoničtí výrobci hardwaru dohromady. Je to vůbec možné? Není. Alespoň zatím. Zatím totiž Facebook tak hodnotný zcela jistě není. Jenže do ceny akcií jsou zakomponována i očekávání investorů. Z tohoto tedy plyne, že tato očekávání jsou dost optimistická. To však neznamená, že nutně nerealistická.
Při čtvrtečním prvotním úpisu akcií na burze Facebook prodal přes 421 milionů svých akcií. Hodnota firmy tedy činila zhruba 28násobek loňských tržeb a přibližně 107násobek zisku za rok 2011. To není extrémně přepálené – alespoň tedy ve srovnání s dalšími obry v IT sektoru. Když šel na burzu Google – bylo to v roce 2004, jen pár měsíců poté, co na kolejích Harvardovy univerzity Facebook vznikl –, činila hodnota vyhledávače sice jen 16násobek tržeb, ale zato 218násobek zisku. V roce 1980 šel na burzu Apple – jeho akcie se tehdy prodávaly za 25násobek tržeb a 102násobek zisku. To je plně srovnatelné s Facebookem. Hovořit tedy v případě sociální sítě o bublině, je smělé. „Nemyslím si, že je to bublina. Skutečné bubliny vypadají mnohem jinak – mnohem divočeji, mnohem šíleněji,“ míní Rogers o celém sektoru sociálních sítí.
… ale pozor Je nejvýše pravděpodobné, že pokud by Facebook vstupoval na burzu v ekonomicky příznivějším období, jeho ohodnocení by bylo mnohem vyšší – a zřejmě by bylo bez problémů srovnatelné s těmi někdejšími násobky Googlu či Applu. Jenže představitelé sociální sítě nezvolili pro vstup ani náhodou příznivou dobu. Amerika se jen velmi pozvolna zotavuje z důsledků finanční krize, Evropu zase sráží dluhová krize. Všeobecně se má za to, že ceny akcií jsou globálně citelně stlačené.
Zatímco Amerika má to nejhorší z krize za sebou, Evropa nejspíše ne. Patová politická situace v Řecku a Hollandovo vítězství ve Francii navíc burziány a investory děsí natolik, že je letos bezezbytku pečetěno známé „sell in may and go away!“, tedy „v květnu prodej (akcie) a vypadni (z burzy)“. Květen má totiž mezi globálními investory podobně negativní pověst jako mezi středoevropskými svatebčany. Zatímco údajná neúspěšnost a krátkodechost májových sňatků – na niž odkazuje jistá německá pověra, zavlečená i do Čech – nebyla statisticky nikdy prokázána, květen vskutku bývá měsícem, kdy se podle statistik vyplácí z burzy „vypadnout“. Nikoli na ni dunivě „vpadout“ jako Facebook.
Ekonomická situace v Evropě přitom pro Facebook není vůbec nepodstatná. Celkem 27 procent z jeho 901 milionů uživatelů pochází právě za starého kontinentu. Západní výběžek Eurasie je tak pro sociální síť větším trhem než Spojené státy samotné. Ostatně, v jednom z aktuálních prohlášení představitelů Facebooku se píše následující: „Průměrná cena za reklamní inzerát byla též ovlivněna poklesem průměrné reklamní ceny v Evropě v prvním čtvrtletí roku 2012 v porovnání s rokem 2011, který nastal, jak jsme přesvědčeni, z důvodu i nadále chabé ekonomické situace v Evropě.“
A v druhém kvartále na tom Evropa bude nejspíše ještě hůře než v tom prvním. Zejména kvůli řeckému volebnímu mezidobí (v červnu tam bude kvůli nastalé patové situaci nové všelidové hlasování), dost možná řecké labutí písni v eurové tónině, a kvůli socialistickým choutkám nového francouzského prezidenta.
Lidé Facebooku nevěří Lze namítnout, že Řecko jednou svou labutí píseň dopěje a že se Evropa dostane ze strastí – pak bude i reklamě na Facebooku hej. Zřejmě ano. Avšak: budou poté příjmy z reklamy dostačující, aby ospravedlnily ohodnocení Facebooku na úrovni přesahující 100 miliard dolarů? V roce 2011 byl průměrný příjem z reklamy přepočtený na jednoho uživatele sociální sítě 4,34 dolaru. V roce 2009 to bylo méně, a sice 3,07 dolaru. Navýšení je tedy patrné. Není však nijak závratné. A rozhodně nezakládá racionální argument pro ono stomiliardové ohodnocení Facebooku. Vždyť když vynásobíme loňské příjmy z reklamy na uživatele jejich počtem, získáme tři až čtyři miliardy dolarů. Nic moc. Takový Google vydělává z reklamy přibližně desetinásobek, přes 30 dolarů na uživatele ročně.
Co je neméně podstatné, lidé Facebook zrovna nemilují. Z aktuálního výzkumu, jejž provedla americká tisková agentura AP ve spolupráci s televizí CNBC, plyne, že zatímco k nejrozšířenějšímu vyhledávači Googlu má kladný vztah 71 procent lidí, k nejrozšířenější sociální síti pouze 51 procent. Důvodem poměrné nízké obliby Facebooku jsou zejména pochyby uživatelů stran toho, zda jsou jejich privátní data skutečně bezchybně střežena. Zcela v této věci věří Facebooku jen 13 procent oslovených, kdežto 59 procent míní, že data jsou chráněna nedostatečně nebo vůbec. Budou chtít inzerenti masově využívat poměrně neoblíbený a dokonce nedůvěryhodný produkt?
Tím však neblahé zprávy pro sociální síť, plynoucí z onoho průzkumu, nekončí. Celých 83 procent oslovených přiznává, že na reklamní inzerát na Facebooku kliká „sotvakdy“ nebo „nikdy“. List Wall Street Journal navíc pár dnů před vstupem sociální sítě přinesl informaci, že automobilka General Motors přestává na Facebooku zcela inzerovat – z důvodu neefektivity takové reklamy. Mluvčí automobilky doplnil, že General Motors neuvažují, že by někdy v kampani na sociální síti pokračovaly. Pokud by krok automobilky následovalo více významných inzerentů, má Facebook zaděláno na vážný problém – vždyť v posledním čtvrtletí tvořila inzerce 82 procent jeho celkových příjmů.
Dají „rudí“ zelenou?
A nezapomeňme též, že na rozdíl od Googlu je pro Facebook klíčový světový trh, Čína, uzavřený. Dokud pekingské politbyro nedá sociální síti zelenou, připravuje ji o více než miliardu potenciálních uživatelů. A i kdyby zelenou od „rudých“ nakonec Facebook dostal, zřejmě už nikdy Čínu neopanuje tak jako zbytek planety, jelikož Číňané si do té doby uvyknou na své vlastní sociální sítě, jež jsou tam již dnes značně rozšířeny.
Když už jsme u srovnání s Googlem, je třeba dodat, že obdobné pochyby o reklamním potenciálu, jaké nyní slýcháme v případě Facebooku, kolovaly i v době vstupu vyhledávače na burzu před osmi lety. Nepotvrdily se. Akcie Googlu zhodnotily od té doby o nějakých 487 procent.
Tak tedy: investovat do Facebooku, nebo ne? Milionová otázka. „Protože se akciím Facebooku dostává takové mediální pozornosti, koupí je řada netrpělivých, krátkodobých investorů,“ píše v otevřeném dopise šéfovi Facebooku, Marku Zuckerbergovi, Carly Fiorina, bývalá generální ředitelka Hewlett-Packard. Dost pravděpodobně tito investoři nebudou s vývojem, jenž bude následovat po vstupu na burzu, úplně spokojeni, jakkoli za něj budou moci objektivní faktory typu evropské dluhové krize a z ní plynoucího poklesu reklamních příjmů.
Dost možná též, že se začnou po čase akcií sociální sítě houfně zbavovat. V krátkodobém horizontu tedy rozhodně nelze vyloučit zchudnutí těch, co nyní do sociální sítě investují. Ze střednědobé a zejména dlouhodobé perspektivy platí to výše uvedené – nikdo není prorokem. Bude záležet zejména na tom, zda Facebook dokáže svou obří uživatelskou základnu přetavit do odpovídajících reklamních příjmů. Pokud se mu to podaří alespoň tak jako před lety Googlu, má vyhráno – a s ním i jeho investoři. Pokud ne, je nyní koupě akcií sociální sítě házením peněz z okna.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.