Pop-ekonomie
Co bylo dříve – monogamie, nebo polygamie? Společenští vědci se přou, jaké svazky převažovaly v rámci prvotně primitivních lidských společenství. Jisté je to, že jakmile nabyly na významu ekonomické motivy, cílem zámožných mužů bylo mít tolik žen, kolik jen bude možné, a dočkat se tak co nejpočetnějšího potomstva.
Ekonomové David de la Croix a Fabio Mariani ve své nové studii nazvané Od polygamie k sériové monogamii popisují, jak se v dějinách vyvíjela podoba rodinného svazku v závislosti na ekonomických podmínkách. Líčí, že na počátku věků společenstva často sestávala z poměrně malého množství zámožných mužů. Chudých bylo mnohonásobně více a cosi jako bohatá žena vlastně vůbec neexistovalo. Zámožní muži tedy mohli celkem přirozeně monopolizovat značný počet partnerek. Tyto chudé ženy se monopolu rády podvolily, jelikož pro ně bylo výhodnější být xtou ženou bohatého než vstoupit do monogamního svazku s nějakým chudákem. Zámožní muži plodili množství dětí s množstvím žen. Kvůli značnému počtu ratolestí však otec každou z nich poctil zanedbatelnou částí svých zdrojů. Děti bývaly nedostatečně zaopatřeny, a tedy zpravidla ani příliš vzdělány (a to i v kontextu primitivních komunit), tudíž nebohatly. Podíl bohatých jedinců v běhu těch časů stoupal jen velmi pomalu.
Jednoho dne však přesto vystoupal na takovou úroveň, že bylo možné hovořit o citelném snížení společenské nerovnosti mezi muži. V té době začaly ženy upřednostňovat monogamní manželský svazek. Vstříc jim vyšli chudší muži, kteří ovšem již nebyli chudí tak, aby nebyli s to zaopatřit své děti. Dokonce jim věnovali podstatnější podíl svého jmění než někdejší přeborníci v mnohoženství. Monogamie se tedy ukázala jako příhodnější pro rozvoj potomstva, tedy pro rozvoj celé společnosti.
Náboženství vznikající v té době – například křesťanství – to mnohdy reflektovala; striktní monogamie vystřídala mnohoženství.
Zejména na Západě dochází v posledních desetiletích k přechodu od striktní monogamie k její sériové podobě. Muži (a nověji i ženy) střídají za život i několik partnerů, aniž ovšem mají těch oficiálních současně více než jednoho; s růstem bohatství společnosti totiž vzrůstá i finanční nezávislost žen, která se zrcadlí v legislativních změnách a snazších rozvodech.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
