POP-EKONOMIE
Nizozemsko, 30. léta 17. století. Právě vrcholí takzvaná tulipánová bublina, snad největší spekulativní bublina dějin. Sazenička vybraného druhu květiny se prodává za stejnou cenu jako luxusní amsterdamský dům.
Kdyby byla hned po jejím splasknutí ustavena vyšetřovací komise, jistě by vypátrala některé prodejce tulipánů, kteří klamavě přesvědčovali lidi, aby si půjčili nesplatitelné prostředky na nákup sazenic. Komise by jistě nařkla regulační orgány, že přehlédly mrzké praktiky pěstitelů tulipánů. Jistě by objevila i nějaké spekulanty, kteří se snažili s tulipánovým trhem manipulovat ve svůj prospěch.
Jenže s odstupem staletí si uvědomujeme, že za vznik tulipánové mánie nemohla v rozhodující míře žádná konkrétní skupina Nizozemců. Celá společnost, vlastně bez výjimky, se nechala zlákat vidinou nekonečného růstu cen sazenic. I finanční krizi předznamenal masový přelud – netýkal se však cen sazenic, nýbrž cen nemovitostí.
Aktuální kauza s manipulací sazeb LIBOR dále stupňuje nevraživost lidí vůči bankéřům. Bankéřům, kteří přece způsobili i finanční krizi. Vždyť klamavě přesvědčovali lidi, aby si půjčili nesplatitelné prostředky na nákup nemovitostí. A když za krizi nemohou oni sami, pak musí být na vině ještě regulační orgány. Přece přehlédly mrzké praktiky bankéřů.
A možná, že jsou vinni i spekulanti.
A nebo je to všechno jinak. A přijdeme na to s odstupem – jako v případě tulipánové bubliny. Přijdeme na to, že v letech před krizí vlastně nikdo nikoho neklamal – alespoň tedy ne v takové míře, aby to krizi vyvolalo. Přijdeme na to, že všichni dohromady oklamali sami sebe, a to univerzálním sdílením falešné víry v setrvalý růst cen nemovitostí. Víry, jež racionalizovala z dnešního pohledu neracionální jednání příjemců hypoték, bank i investorů. Víry, jejíž obdoba v 17. století zapříčinila dnes racionálně nepochopitelný fakt, že květina mohla mít cenu domu.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
