#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Parkanová, Kočí, Pancová

13. srpna 2012

Vydělat lze dnes prakticky na všem. Jistá matka samoživitelka z Utahu si dala za 10 tisíc dolarů na čelo vytetovat reklamu na on-line kasino. Nebo se lze za 7500 dolarů nechat od farmaceutické firmy najmout jako pokusný králík pro testy nových léků. Či se coby žoldák dát nasadit v Somálsku nebo Afghánistánu až za tisíc dolarů denně.
Washingtonští bezdomovci si zase přilepšují stáním ve frontě. I dvacet dolarů za hodinu jim platí firma, jež lobbistům z Kapitolu garantuje účast na (kapacitně omezeném) kongresovém slyšení. Tyto příklady uvádí Michael Sandel, filozof z Harvardu a autor nové knihy What Money Can´t Buy, aby se vzápětí řečnicky (a kriticky) tázal, co dnes vlastně ještě není na prodej.
Na prodej může být cokoli, neodporuje-li to zákonu, krotil by jeho pohoršení lecjaký ekonom; záleží, kdo má na jaký druh transakce žaludek. Ekonomky Jessica Kennedyová a Laura Krayová z Kalifornské univerzity v nové studii zjišťují, že slabší žaludek mívají v tomto ohledu ženy. Dívky a dámy podle nich sdílejí v průměru silnější odpor než muži k finančně zajímavému morálnímu kompromisu/poklesku. Vyvozují následně, že právě vyšší etický standard žen částečně způsobuje jejich nižší zastoupení v představenstvech velkých firem, kde jako ve vrcholné politice jde o peníze až v první řadě.
Vlasta Parkanová, Kristýna Kočí, Kateřina Pancová – tyto a další dámy, jejichž jméno v poslední době média nelichotivě přetřásají, jsou však příkladným vyvrácením iluze, kterou by mohla studie snadno zanechat. Iluze, že více žen v byznysu či v politice zaručeně zapříčiní etické obrození. Kennedyová s Krayovou uvádějí, že jejich závěr platí „v průměru“. Nelze tedy vyloučit, že některé ženy si ve své amorálnosti vůbec nezadají s muži, ba většinu z nich i s přehledem předčí. Těmto morálním odpadlicím bude v jejich kariérním šplhu navíc nahrávat oproti podobně zkaženým mužům celkové společenské klima, zkratkovitě vybarvené do černobíla: muž prodá vše, i své bližní, zatímco žena by peníze snad nejradši vymýtila. Co platí v „průměru“, rozhodně neplatí vždy.

Vyšlo v Týdnu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře