Módní vzývání technického vzdělání má mít meze
Tablet a angličtina už od první třídy. To je podle premiéra Rusnoka recept na povznesení budoucí české konkurenceschopnosti. Její úroveň je totiž, jak tvrdí, určována již na prvním stupni základních škol.
Rusnokovo doporučení zní intuitivně. Dal by ale za ně ruku do ohně? Je známo, že kvalita tuzemského žactva se v mezinárodním srovnání povážlivě zhoršuje. Navzdory tomu však neexistuje opravdu zevrubný výzkum, který by usiloval odhalit skutečné příčiny zhoršování. Daniel Münich, ekonom, který se oblastí vzdělávání dlouhodobě zabývá, tento fakt zasazuje do úvahy nad objemností veřejných prostředků, které plynou do jednotlivých vědních oblastí. Poznamenává, že společenské a humanitní vědní obory jsou z tohoto hlediska popelkou.
Ani do budoucna se z nich „princezna“ patrně nestane. Asi spíše naopak. Prezident Zeman – a s ním podobně i celá řada politiků – se rád nechává slyšet, kolik že máme kulturních antropologů a jak že je u nás technické vzdělání zanedbáno. Současný stav vskutku zasluhuje notnou korekci. Nesmí k ní však dojít na úkor společenskovědní oblasti. Jsou to právě společenskovědní disciplíny, které by ideálně měly dát odpověď namnohé z palčivých otázek dneška. Kromě odhalení příčiny úpadku žactva by například mohly identifikovat faktory způsobující nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce či by mohly prozkoumat opravdové dopady ne zrovna laciných politik zaměstnanosti. To vše zatím postrádáme.
Kdybyměl pan Rusnok ty tablety a lektory angličtiny platit ze svého, nejspíše by tak učinil též až na základě odborně sofistikované, vycizelované společenskovědní studie.
Vyšlo v Lidových novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
