Hotovostní ekonomika plodí ekonomiku šedou.
Tuto zkratku zdatně, leč zpátečnicky přiživují společnosti tak či onak profitující z bezhotovostních platebních systémů.
Skoncujme s hotovostí, skoncujeme s šedí, zištně sugerují mezi řádky svých PR studií.
Dávno to není tak prosté. Včera se ocitla na historickém maximu hodnota elektronické měny bitcoin, nad níž nebdí žádná vláda ani centrální banka, ale kterou v létě uznaly – dost možná precedentně – coby právoplatné oběživo jak federální soud v Texasu, tak německé ministerstvo financí. Od loňského léta vylétla cena bitcoinu ze zhruba osmi na skoro 270 dolarů.
Elektronická měna, která má již své bankomaty (třeba ve Vancouveru, brzy i v Bratislavě), však bývá spojována i se stinnými zákoutími webu. Minulý měsíc provedla FBI zátah proti portálu Silk Road, online černému tržišti, na němž se čile a anonymně obchodovalo s drogami – v bitcoinech. Internetovým příšeřím se ale již nyní jistě táhnou další „hedvábné stezky“, zřejmý to důkaz, že ani bezhotovostní sféra nezůstává uchráněna před šedou, ba černou ekonomikou. A bude hůř. Omylem by však bylo vylévat s vaničkou i dítě. Bitcoin sám o sobě k černotám nevede. Zakazovat jej pod touto záminkou by bylo též zpátečnické.
Vyšlo v Lidových novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
