Češi ve velkém vykupují elektroniku. A prodejci si mnou ruce. I kdyby rozdávali třeba milion tabletů týdně, intervence ČNB je reklamou zjevně účinnější. A gratis. Navíc vývoj umně přiživují a vytrubují, jak budou jistojistě zdražovat.
Média jim naslouchají. Zase reklama zadarmo.
ČNB intervenovala v obavě z deflace. Jenže právě sektor elektroniky se nachází v deflaci takřka neustále. Ekonomové totiž rozlišují deflaci špatnou, proti níž nyní brojí centrální banka, a dobrou.
Špatná deflace je odrazem krize ekonomiky, ta dobrá naopak plyne z technologického rozvoje a konkurenčního boje, které vedou k tomu, že firmy umí (a musí) stlačit výrobní náklady a v důsledku i koncové ceny. Tak třeba: v létě roku 2004 se plazmové televize prodávaly dle dobových údajů od 75 000 korun výše, výjimkou nebyly statisícové ceny. Dnes lze plazmu o srovnatelné úhlopříčce pořídit za necelých třicet tisíc – i se Skypem, wi-fi, dotykovou obrazovkou. Tedy deflace jako hrom; a to navzdory inflaci v celé řadě jiných sektorů ekonomiky během těch uplynulých devíti let.
Pomýlená je tedy víra těch, kteří nyní nakupují elektroniku s tím, že by jinak propásli extra výhodnou a neopakovatelnou příležitost. Zdá se však, že řada kupujících jen v nastalé situaci změnila „časování“ a nákup elektroniky, jejž tak jako tak plánovala, uspíšila. Je-li tomu tak, bude celkový efekt intervence zcela zanedbatelný, neb v blízké době bude boom kompenzován útlumem poptávky. Zkrátka a dobře, považovat aktuální nákupní horečku – a nemusí se týkat jen elektroniky – za důkaz úspěšnosti intervence, by bylo dost krátkozraké.
Vyšlo v Lidových novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
