Trump tomu ale dnes může učinit přítrž. Jeho přelomová cla v Česku výrazně zasáhnou třeba výrobce mikroskopů nebo proudových motorů – ti už se stěhují do USA
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,4 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,5 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 3,9 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016 (viz tabulka ČSÚ).
Český vývoz do USA loni meziročně narostl o výrazných takřka devatenáct procent, zatímco dovoz z USA jen o necelá dvě procenta. V uplynulých minimálně deseti letech meziroční změna českého vývozu do USA nikdy tolik nepřevýšila meziroční změnu dovozu z USA. Pozitivnímu vývoji česko-amerického obchodního vztahu ale dnes může učinit přítrž americký prezident Donald Trump.
Trump totiž dnešek ustanovil „Dnem osvobození“. V devět hodin večer středoevropského času oznámí přelomovou sadu cel „na celý svět“. Mají podle něj Ameriku konečně vyvázat z okovů nespravedlivé a nevýhodné asymetrie v obchodních vztazích se zahraničním, do nichž ji uvrhly četné předchozí administrativy.
Sám Bílý dům podle zdrojů agentury Bloomberg ještě stále nemá zcela jasno v tom, jak bude sada nových cel definitivně vypadat. Ve hře je několik variant.
Podle jedné z nich Spojené státy zavedou dvě sazby nových plošných cel, a to deseti- a dvacetiprocentní. Výše uplatněné sazby se bude odvíjet od toho, jaké ta či ona země sama uplatňuje vůči USA celní, tedy tarifní, a také netarifní překážky. Ty země, které uplatňují překážek více nebo stanovují relativně vyšší cla, se dočkají sazby dvacetiprocentní, ostatní by „vyvázly“ se sazbou desetiprocentní. Obě tyto sazby by se přičítaly – tedy coby procentní body – k již existujícím sazbám.
Podle zdrojů listu Wall Street Journal Trumpův tým zvažuje i variantu více zacílených cel, zatímco Fox News naopak uvádí, že variantou je i nové plošné dvacetiprocentní clo uplatněné bez výjimky na celý svět. Nová cla je podle ministra financí USA Scotta Bessenta třeba vnímat jako horní mez. Jednotlivé státy budou moci vyjednáváním s Trumpovou administrativou docílit snížení nové uplatňované celní sazby.
Vzhledem k tomu, že Evropská unie je Trumpovi vskutku nemalým trnem v oku, lze předpokládat, že se její členské země dočkají spíše přísnějšího zacházení. Takže pokud nakonec zvítězí varianta s různými sazbami, EU bude podle všeho zatížena tou vyšší.
Pokud Trump zavede plošné clo bez výjimky, z českých firem mohou být výrazně zasaženi například výrobců elektronových mikroskopů nebo proudových motorů a příslušných dílů.
Z hlediska hodnoty byly loni vůbec největší samostatnou položkou z hlediska hodnoty českého vývozu do USA telefony, včetně mobilních, jichž se exportovalo za 6,4 miliardy korun. Následovaly je mikroskopy – ty elektronové, nikoli optické –, kterých Česká republika do USA vyvezla za 6,3 miliardy korun. Na třetím místě pak skončily proudové motory, resp. jejich díly. Těch se do USA vyvezlo za 5,9 miliardy korun.
Co se vývozu elektronových mikroskopů týče, představují Spojené státy pro Česko vůbec největší zahraniční odbytiště, ještě tedy společně s Nizozemskem. Elektronové mikroskopy vyváží například brněnský podnik Thermo Fischer Scientific, jehož největším odbytištěm je ovšem Asie. Turnovská firma Crytur zase rozvijí výrobu přesných mechanických dílů pro elektronovou mikroskopii, jež umožňuje například lidský vlas zvětšit na šířku řeky. Takového zvětšení optický, neboli světelný mikroskop nedosáhne. Dílů elektronových mikroskopů se loni z Česka vyvezlo za 0,7 miliardy korun.
Jediným výrobcem proudových motorů v Česku je společnost PBS z Velké Bíteše. Pro ni Spojené státy představují naprosto klíčový trh. Probíhá tam finální montáž dílů vyrobených v Česku a také testování. Její proudové motory se využívají třeba v leteckých střelách, cvičných terčích, ve vysokorychlostních dronech či v bojových bezpilotních letounech. Firma by se však možným Trumpovým clům mohla již brzy alespoň zčásti vyhnout, protože nyní investuje do dvou výrobních hal přímo v USA.
Problém je, že „ruskou“ může být navíc i ropa ázerbájdžánská Ázerbájdžán dle včera zveřejněných dat letos v prvním pololetí dovážel... více
Zatím se mu od ruských dodávek odstřihávat nedaří, má ale i kvůli tomu jedny z nejlevnějších cen pohonných hmot v EU... více
Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
