Nová měna láká – pozor, její cena může mocně růst, ale i padat
Je-li zakladatel elektronické měny bitcoin Čech, bude dnes nejspíše čtvrtým nejbohatším občanem naší země. Zařadil by se tak za Kellnera, Babiše a Tykače. České občanství původce nové měny je sice jen teoretickou možností, ale nelze je zcela vyloučit. Skutečná totožnost muže (možná jde o skupinu lidí), jenž vystupuje pod pseudonymem Satoši Nakamoto, je totiž neznámá. Ačkoli se neví, zda jde o sociopatického vývojáře jak vystřiženého z IT Crowdu, skupinu agentů z NSA, nebo třeba tým Googlu (všechny takové spekulace se objevily), jedno se zdá být jisté – vlastní v současnosti tolik bitcoinů, že jejich cena přesahuje jednu miliardu dolarů. Vzhledem k tomu, že se s bitcoiny začalo obchodovat teprve v lednu 2009, kdy byla jejich cena v podstatě nulová, je Nakamoto – ať už jde o kohokoli – vynálezcem zázračného strojku na peníze. Jeho geniální nápad mu za necelých pět let vynesl přes dvacet miliard korun čistého! A co více, cena bitcoinů může dále stoupat.
Z milionářů miliardáři Růst eskaloval během listopadu. Ještě na začátku měsíce stál jeden bitcoin nějakých 215 dolarů, na konci měsíce už přes tisíc dolarů. Řada raných investorů do nové měny může směle rozmýšlet, zda své virtuální bohatství, pořízené mnohdy doslova za pár dolarů, zpeněží (rozuměj: převede do nealternativní měny typu dolaru) a koupí si za ně luxusní sporťák, jachtu nebo třeba vilu na kalifornském pobřeží. Pokud se ovšem ke zpeněžení rozhodne kritická masa významných investorů, je dost dobře možné, že se svého naplnění dočkají slova těch pozorovatelů, kteří nynější růst ceny bitcoinu považují jen za mánii, a bublina splaskne. Ostatně, nebylo by to nic nového ani v případě bitcoinu samotného. Ve své nedlouhé historii už má za sebou několik splasknutí, to poslední z letošního dubna. Nicméně jsou tu i faktory, které (zatím) hrají proti: „Z raných investorů se stali dolaroví milionáři, teď chtějí být miliardáři – žene je jejich lačnost. Bitcoin je tulipánová mánie verze 2.0,“ všímá si investor Peter Schiff, jeden z mála proroků finanční krize.
Schiff je k bitcoinu skeptický obecně, což je pro mnohé překvapením, jelikož jej vnímají coby takřka kultovního kritika současného centrálního bankovnictví i s jeho praxí emise ničím nekrytých peněz. Ostatně, obdobný kritický postoj byl Nakamotovi podnětem k tomu, aby elektronickou měnu, neregulovanou žádnou vládou ani centrální bankou, vůbec vytvořil: „Centrální banky se musí těšit důvěře, že měnu neznehodnocují, avšak dějiny jsou plné případů, kdy tato důvěra byla podlomena,“ napsal například v únoru 2009. Zatímco Nakamoto hledá spásu v nemanipulovatelném, decentralizovaném algoritmu, jenž determinuje chování bitcoinu, Schiff sází na staré dobré zlato. S jeho celkovým množstvím také nemůže manipulovat žádná vláda ani centrální banka. A právě to, říkají zastánci elektronické měny, je nyní Schiffovým skutečným motivem ke kritice bitcoinu -je si dobře vědom toho, že ti samí lidé, kteří třeba i jeho prostřednictvím investovali do zlata, mohou nyní snadno utéct k bitcoinu.
Není totiž zřejmě úplně náhodné, že během listopadu zlevnil drahý kov o 5,5 procenta, a zažil tak nejstrmější měsíční pád od roku 1978. Lze předpokládat, že část investorů už prostě od zlata k bitcoinu prchla. Zřejmě i proto, že poptávka po nové elektronické měně, zdá se, postupně ztrácí svůj spekulativní charakter, který byl mnohem evidentnější třeba ještě při zmíněném dubnovém boomu a splasknutí bitcoinové bubliny. V bitcoinech lze dnes nakupovat nejen drogy, zbraně či vesmírné lety od Richarda Bransona, ale i statky a služby běžné a legální spotřeby, jako jsou želatinoví medvídci, pizzy, bankovní služby nebo třeba školné na univerzitě v kyperské Nikósii. Jen za listopad celosvětově stoupl počet kamenných obchodů, které bitcoin přijímají, o zhruba osmdesát procent.
ČNB bude asi pro Kromě rapidního rozvoje bitcoinové infrastruktury a citelného růstu počtu příjemců (kteréžto faktory jej mimochodem odlišují od mladších epigonských elektronických měn typu litecoinu) stojí za enormním růstem poptávky shovívavost státních úřadů. Z těchto míst se čekala mnohem kritičtější odezva, zvláště poté, co FBI v rámci své razie na počátku října zatkla provozovatele černého online tržiště Silk Road. Na něm se hojně obchodovalo s drogami či zbraněmi – a právě v bitcoinech. Jistá studie také poukazovala na vzájemné těsné vazby mezi Nakamotem a zatčeným šéfem Silk Road Rossem W. Ulbrichtem. Jenže navzdory zátahu se k alternativním měnám, a bitcoinu zvláště, celkem příznivě vyjádřili jak představitelé americké centrální banky (pro zajímavost: podobně otevřený je zatím i přístup České národní banky, byť deklarovaný jen neoficiálně), tak i tamního ministerstva spravedlnosti a dalších vrcholných orgánů. Překvapivě smířlivě se zatím vyjadřuje i Peking – Čína už dnes přitom kraluje, co se objemu obchodů s bitcoiny týče. Za takovýmto postojem úřadů tak někteří hledají dalekosáhlé spiknutí – Nakamoto je podle nich krycím jménem vládním konspirátorům, kteří zamýšlí uvést jednotnou globální měnu a poučeni fiaskem při přijímání zákonů ACTA se tak rozhodli učinit kamuflovaně, skrze jakoby spontánní zrod měny odporující svojí podstatou establishmentu.
Co tedy bude dále? Má smysl do bitcoinu investovat? Když si nedlouho před velkým burzovním krachem roku 1929 nechával John Davison Rockefeller čistit boty a úslužný mladík mu kromě toho začal poskytovat i akciové tipy, řekl si velkokapitalista, že je nejvyšší čas se svých akcií zbavit. Když do nich investuje už i leštič obuvi, není to normální. Prozíravé! Do bitcoinu sice dnes ještě neinvestuje kdekdo, leč zprávy o němuž pronikají mezi nejširší veřejnost. Je třeba se mít na pozoru. Jeho nynější cena je pravděpodobně přifouknutá. Splasknutí však vůbec nemusí znamenat konec bitcoinu, a už vůbec ne konec konceptu elektronických měn. Ten se zdá být vysoce perspektivní. Internet také nezanikl se splasknutím internetové bubliny v roce 2000.
Vyšlo v Lidových novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.