#Lukáš Kovanda, Ph. D.

23. ledna 2025

Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí

Za posledních 10 let zhodnotily evropské akcie v očištění o inflaci o 11 %, ty americké o 162 % (viz graf 1 níže; zachycuje vývoj zhodnocení akcií bez očištění o inflaci). Amerika přitom teď chce nakopnout svoji ekonomiku, EU je ukolébána a hodlá jet v dosavadních kolejích. Nůžky se dále rozevřou.

I když, Francie a Německo alespoň chtějí zmírnit regulaci ESG. A Draghiho zpráva konstatuje, že byrokracie je klíčovým zdrojem evropského zaostávání, tedy i toho akciového.

Kdy se vůbec přihodilo, že se Evropská komise takhle proměnila? Vždyť to původně měl být servisní úřad, jenž bude členské země koordinovat. Jak je tedy možné, že nyní tlačí něco, co dvě největší ekonomiky EU nechtějí? To to všechny ostatní země EU chtějí, nebo se jen bojí ozvat?

Evropské komise je klíčovou hybnou silou i v prosazování obnovitelných zdrojů energie. Jenže čím více obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, tím dražší elektřina (graf 2 níže) a tím slabší konkurenceschopnost.

Proto USA nyní za Trumpa chtějí navýšit těžbu fosilních energetických surovin. Aby pak levnou elektřinou z nich mocně poháněly datová centra a další infrastrukturu pro umělou inteligenci. Ta jim pak třeba pomůže vymyslet nové, lepší způsoby získávání či skladování elektřiny.

Protože zmíněná nákladnost obnovitelných zdrojů plyne z faktu, že jsou evolučně svým způsobem krokem zpět. Jsou neřiditelné. Zato doposud vždy se budovaly řiditelné elektrárny, řiditelně vyrábějící bez ohledu na to, jaké je zrovna počasí (i výrobu ve vodních elektrárnách lze z velké části řídit; nádržemi).

Přiznejme si, že stávající solární či větrné elektrárny jsou prostě evolučně značně nerozvinuté. Nejsou řiditelné, takže zvyšují nákladnost provozu elektrizační soustavy, která pak čelí daleko dramatičtějším výkyvům v nárocích na ni v závislosti na tom, zda zrovna fouká a svítí sluníčko, či nikoli. Nejen, že nejsou řiditelné, potřebují navíc řiditelnou zálohu, často stejně elektrárnu na fosilní pohon.

To všechno – neřiditelnost a zálohování – zaplatí domácnosti a firmy na svých účtech za energie. Proto mají Němci stále dražší elektřinu, i když ve velkém dovážejí třeba i tu českou, kterou mají jen díky jádru z Temelína.

Proto se EU s Evropskou komisí v čele opět, jak v jiných případech, střílí do nohy přepjatou snahou tlačit nerozvinuté obnovitelné zdroje a emisními povolenkami dramaticky více než kdekoli jinde na světě zdražovat fosilní elektřinu. Kterou si teď USA dále zlevní.

Ve výhledu to znamená obrovské zaostávání EU v rozvoji třeba právě umělé inteligence, jež se projeví i dalším rozevíráním nůžek výkonu akciových trhů. Ale hlavně strádáním budoucích generací Evropanů. I když se to tváří jako politika pro mladé i ty nenarozené, je namířena zejména proti nim a jejich prosperitě.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře