Její zdražení tak dvojnásobně překonává obecnou inflaci. Snížení DPH na potraviny vidět není.
Češi si letos za štědrovečerní hostinu připlatí; zaplatí více než loni, a to zhruba šest procent. Jde tak o její citelně výraznější cenový nárůst, než jakému čelili loni, kdy se souhrnná cena meziročně zvýšila pouze o 0,4 procenta. Vyplývá to z analýzy dat ČSÚ a portálu Kupi.cz (viz tabulka níže).
Štědrovečerní hostina pro čtyři osoby letos celkově vyjde na zhruba 1351 korun. Loni to bylo ještě 1278 korun a roku 2022 jen o pět korun méně. Zrychlení meziročního tempa zdražování štědrovečerních potravin a nápojů se může zdát překvapivé, neboť obecná inflace aktuálně, za listopad, činí meziročně 2,8 procenta, přičemž v prosinci by měla být meziročně tříprocentní. Inflace obecná je tedy zhruba dvakrát nižší než inflace ingrediencí štědrovečerní hostiny. Pro srovnání, loni v listopadu ingredience štědrovečerní hostiny zdražovaly meziročně jen o zmíněnou 0,4 procenta, zatímco obecná inflace činila meziročně 7,3 procenta.
Letošní data vycházejí částečně z listopadových, ale částečně už z předběžných prosincových cen, jak je v rámci terénního šetření sleduje ČSÚ.
Zvláště výrazného zdražení se z ingrediencí štědrovečerní hostiny dočkaly máslo a vejce. V obou případech meziroční růst cen přesahuje 70 procent. Ve zdražení obou potravin se promítá působení nabídky a poptávky, ale také cenotvorba obchodních řetězců. Naopak, letošní snížení DPH na potraviny příliš patrné není, i když lze pochopitelně argumentovat, že bez něj by letošní meziroční nárůst cen byl ještě vyšší.
Producenti mléčných výrobků v současnosti čelí situaci, kdy intenzita nárůstu poptávky převyšuje intenzitu nárůstu nabídky. Nárůst nabídky je totiž stále relativně slabší, protože mlékárny a producenti mléka v uplynulých letech v rámci inflační vlny čelili růstu cen energií nebo krmiv, hnojiv a dalších vstupů. V čase slabší poptávky proto produkci raději omezili a nyní ji teprve opět rozjíždějí. Na takto napjatém trhu musí letos více rozmýšlet, nač mléko využijí, a častěji vybírají produkty typu sýrů, v jejichž případě existuje konkurenčnější tržní prostředí, takže případná ztráta tržního podílu by se následně obtížněji získávala zpět. Méně mléka se tak dostává výrobě másla, což se v některých zemích svádí, včetně Česka, na nízkou dojivost krav, resp. na poměrně nízký obsah tuku v mléce.
Vejce jsou dnes v Česku nejdražší v dějinách. V prosinci vychází jedno vejce na zhruba 6,40 Kč, vyplývá ze zmíněného předběžného šetření ČSÚ. Znamená to, že vejce jsou nyní více než trojnásobně dražší než tehdy. Ale ještě i roku 2021 stálo jedno vejce necelé tři koruny. Přitom v minulém desetiletí, v létě roku 2011, stálo vejce dokonce jen lehce přes dvě koruny. Pro potraviny obecně, vejce nevyjímaje, jsou typické sezonní cenové výkyvy. Přelom roku je pro cenu vajec kritický. Není tomu tak každoročně, ale velmi často ano, a sice že cena vajec vyskočí v listopadu, přičemž se pak drží poměrně vysoko do Vánoc, kdy se hoduje a koleduje, ba až do Velikonoc následujícího roku, kdy se opět hoduje a koleduje. Současné rekordní ceny vajec tak v příštím roce zase vezmou zasvé, alespoň zčásti, byť ke zlevnění na dvě koruny už opravdu nedojde.
Vrátíme-li se k cenovému vývoji ingrediencí štědrovečerní tabule, nejvýrazněji meziročně zlevňuje cibule, o přibližně 34 procent. Za pozornost stojí víceméně meziroční cenová stagnace bílého jogurtu, přestože cena mléka roste o 28 procent, což je i klíčový důvod přiblíženého zdražování másla.
Koruna v reakci posiluje pod 25 Kč za euro Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění... více
Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku... více
Bilance zahraničního obchodu ČR v červnu překonala očekávání. Za první letošní pololetí tak i díky červnovému takřka třicetimiliardovému přebytku činí přebytek... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
