Je to špatná zpráva hlavně pro Fica s Orbánem, které staví proti Trumpovi se Zelenským
Zvolený americký prezident Donald Trump hrozí Evropské unii novými cly. Ta hodlá uvalit, pokud EU nezačne odebírat více ropy a plynu z USA. Spojené státy přitom patří k těm zemím, které v uplynulých letech opravdu výrazně navýšily své energetické dodávky do EU, a to v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu, zahájené v únoru 2022. V porovnání s rokem 2021 letos například Spojené státy dodávají do EU zhruba čtyřnásobný objem plynu. O takovém nárůstu objemu dodávek si ostatní klíčoví dodavatelé plynu do EU mohou nechat jenom zdát (viz graf agentury Bloomberg).
Trump Evropskou unii zaskočil novými cly, tehdy na hliník a ocel, už roku 2017, tedy krátce poté, co začal v Bílém domě úřadovat v rámci svého prvního funkčního období. Při možném zavedení cel, jimiž hrozí nyní, by odezva Bruselu byla zřejmě rychlejší, už by se nenechal tak zaskočit. I tak jde z hlediska EU spíše o špatnou zprávu (i když ne nutně zcela špatnou, jak ještě uvidíme). Ukazuje se totiž, že Trump zřejmě opravdu nebude váhat zavádět nová cla i vůči svému transatlantickému vojenskému spojenci.
Nejhorší zprávou je ale v rámci EU Trumpova ostrá rétorika Slovensku a Maďarsku. Premiéři obou zemí, Robert Fico a Viktor Orbán, se nyní usilovně snaží zajistit si i v roce 2025 dodávky plynu přes Ukrajinu. Přestože Kyjev už od Nového roku 2025 nebude umožňovat tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij tento týden v podstatě vyloučil, že by umožnil tranzit dokonce i neruského plynu, jestliže by na takovém tranzitu Kreml vydělával oklikou. Měl na mysli situaci, kdy by – například – přes Ukrajinu tekl ázerbájdžánský plyn místo ruského, přičemž Rusko by přesměrovalo své stávající dodávky do EU právě do Ázerbájdžánu. Na takové či podobné řešení, které by nakonec příliš neztenčovalo ruské příjmy z prodeje plynu do zahraničí, zjevně Fico s Orbánem vsázejí.
Jenže Trumpův nynější požadavek jim to toho „hází vidle“. Navíc vlastně zvoleného amerického prezidenta zájmově spojuje se Zelenským. Spojené státy a Ukrajina teď mohou například Slovensku unisono říkat, ať místo plynu přes Ukrajinu odebírá více amerického zkapalněného plynu. Ten může Slovensko dovážet například prostřednictvím příslušného litevského terminálu a následný tranzit přes Polsko. Což na tomto možném řešení zainteresovává také Polsko, které by inkasovalo navýšené poplatky na tranzit na Slovensko. Z hlediska Slovenska jde ovšem o dražší řešení, které navíc Bratislavu ochuzuje o tranzitní poplatek za přepravu plynu putujícího z Ukrajiny dále například do Rakouska.
Pokračování přepravy plynu přes Ukrajinu podporuje nejen Slovensko, ale také Maďarsko a dále rakouští a italští obchodníci. Ti všichni nyní čelí těžké protiváze v podobě náhle vzniklé nepsané „plynové aliance“ Trumpa se Zelenským, již ze zmíněného důvodu může podporovat nejen Polsko, nýbrž vlastně nakonec svým způsobem i Brusel. Ten totiž tlačí na to, aby se EU do roku 2027 od ruského plynu odstřihla zcela, včetně tedy Slovenska s Maďarskem, které ovšem ruský plyn – na rozdíl od Slovenska – odebírá také přes Balkán, resp. černomořským plynovodem TurkStream.
Pokud by k navýšení dodávek amerického plynu do EU došlo tak, že jej bude kupovat Slovensko místo plynu z východu, přičemž by takové navýšení stačilo, aby si Brusel Trumpa udobřil a ten tedy cla nezaváděl, šlo by tedy nakonec o kýžené řešení i z hlediska EU samotné. Poražena by v takovém případě byla hlavně Bratislava a částečně Budapešť s Moskvou.
Ukrajina přitom odmítá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu na jejich území. Představitelé EU se v rostoucí míře obávají, že celek... více
Důvodem jsou zostřující se boje v ruské Sudže, kde se nachází důležitý uzel evropského zásobování ruským plynem Burzovní cena plynu v... více
Zvláště ohroženo je i Slovensko, plyn může zdražit i Česku, dokud se výrazněji nenavýší náhrada v podobě dodávek zkapalněného plynu z USA... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
