POPEKONOMIE
Rozpočtové škrty oživily ekonomiku a vytvořily nová pracovní místa
V březnu před dvěma lety najely Spojené státy na režim postupného rozpočtového škrtání. Vžil se pro něj termín „sekvestrace“. Řadu ekonomů tento způsob omezování výdajů vyděsil. Obavy se týkaly osekání klíčových investic, například do výzkumu a vývoje. Výsledkem by mohlo být zpomalení růstu HDP a další škodlivé dopady. Kongres proti vůli Bílého domu a prezidentových ekonomických poradců škrty prosadil. Jejich námitky se však zatím nepotvrzují.
Americká ekonomika roste a trh práce oživuje. Je třeba se dokonce ptát, zda redukce státních výdajů v USA není zásadním vysvětlením současného oživení tamní ekonomiky.
Nová studie amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum dokládá, že omezení výdajů opravdu razantně zlepšuje kondici amerického hospodářství, alespoň v rámci trhu práce. Na něj se autoři studie zaměřují konkrétně. Klíčový závěr zní, že loni vzniklo v USA 1,8 milionu pracovních míst, a to díky omezení výdajů na podporu v nezaměstnanosti. Kongres se totiž v prosinci 2013 usnesl, že neprodlouží platnost rozšířeného programu této formy pomoci. Výsledkem bylo, že na přelomu let 2013 a 2014 klesla maximální délka období pro vyplácení podpory průměrně z 53 na 25 týdnů. Ekonomičtí poradci prezidenta, stejně jako ministerstvo práce původně předpovídali, že USA přijdou v důsledku tohoto řezu v roce 2014 o 240 tisíc pracovních míst. Uťali se tedy o více než dva miliony pracovních míst. A co hlavně, zmýlili se i ve znaménku. Ve světle závěrů studie je toto selhání ekonomů americké administrativy nepřehlédnutelné.
Pochopitelně jde jen o jednu studii. O jeden omyl. Byť zásadní. Měl by ale vést k otevření debaty o relevanci ideologického podhoubí (keynesiánská ekonomie), z něhož profesně vyrostla cela řada ekonomů pracujících v klíčových hospodářských postech státní správy. To je případ mnoha zemí Západu, včetně Česka. Nenalhávejme si, že ekonomie, jakkoli se ve svých modelech tváří exaktně a objektivně, není v jádru ideologická. Každý ekonom, vědomě či nevědomě, přebírá určitý světonázor. Stává se přívržencem určité myšlenkové školy v ekonomii.
Keynesiánství je jednou z mnoha. Byť má nyní takový vliv.
Vyšlo v Euru.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
