Saldo státního rozpočtu dosáhlo v únoru přebytku „jen“ 22,6 miliardy. Za stejné období loni to přitom bylo o 27,5 miliardy více. Ministr financí Andrej Babiš se v té době s úřadem teprve seznamoval. Ocitl se v něm právě i díky předvolebnímu slibu razantního zlepšení výběru daní. Z letošních dosavadních čísel se zdá, že výběr se nejen nezlepšil, ale naopak dost zhoršil. Vybírá Babiš daně špatně?
To zatím přece jen nelze s jistotou říci. Z letošních čísel nelze vyvozovat dalekosáhlejší závěry, byť se na první pohled může zdát, že daňový výběr se buď zhoršuje, nebo ekonomika opět brzdí, pročež se na daních vybírá méně. Existují ale dva zásadní důvody, proč je zatím brzy črtat pesimistické scénáře.
Zaprvé v prvních měsících letošního roku působí v oblasti příjmů státního rozpočtu hned několik zkreslení, která loni nebyla přítomna, nebo alespoň ne v takové míře. Samo ministerstvo financí uvádí, s čímž lze souhlasit, že „meziroční pokles přebytku je způsoben mimořádnými vlivy – předzásobením tabákovými výrobky, zadrženými odpočty DPH a příjmem z aukcí kmitočtů pro LTE v únoru loňského roku“.
Zadruhé, pohled na data za uplynulá léta (konkrétně na data od roku 2005), napovídá, že loňský rok – ten, s nímž se letos porovnáváme – byl poměrně výjimečně příznivý. Saldo státního rozpočtu vykázalo kladné hodnoty v pěti ze šesti měsíců loňského prvního pololetí a do záporného pásma se trvale dostalo až v posledních pěti měsících roku. To je úkaz v uplynulé době docela ojedinělý. Vždyť posledním rokem, v němž počet měsíců s kladným saldem dosáhl alespoň šesti, byl rok 2007, tedy poslední rok před propuknutím světové finanční krize. Jinými slovy, ačkoli Babiš nečelí dopadům finanční krize tak intenzivně jako jeho předchůdci, zatím nelze říci, že by hospodařil hůře než oni.
Pokud zohledníme tuto skutečnost a pokud budeme realisticky předpokládat, že meziroční pokles je dán opravdu spíše jednorázovými a přechodnými faktory, pak včera zveřejněná čísla nedávají mnoho důvodů ke znepokojení.
Nelze však zapomínat, že za celý loňský rok skončil rozpočet ve schodku 77,8 miliardy korun, a to při rozpočtovaném schodku 112 miliard. Předloni zase vykázal závěrečný účet minus 81,3 miliardy při rozpočtovaném deficitu sto miliard. Na letošní rok je opět rozpočtován deficit sto miliard korun. Fakt, že únorový údaj zaostává za loňskými únorovými výsledky, zatím vůbec nevylučuje ani to, že konečný rozpočtový schodek bude opět výrazně „podstřelen“. I když pravděpodobnost tohoto „podstřelení“, které může kladně působit na vnímání českých veřejných financí globálními investory a ratingovými agenturami, je letos zatím evidentně nižší než loni. To je v tuto chvíli jediný závěr, který lze zodpovědně pronést.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.