Mají mnohem méně „másla na hlavě“ než při „máselné krizi“ roku 2017
Oproti „máselné krizi“ roku 2017 se letos řetězce umoudřily. Rozdíl mezi maloobchodní a výrobní cenou másla už není zdaleka takový jako před sedmi lety. Vždyť třeba v září 2017 měli řetězce a další prodejci na kilogramu másla hrubou marži (rozdíl mezi maloobchodní a výrobní cenou) dnes stěží uvěřitelných 77 Kč! Na čtvrtce másla tak tehdy vykazovali marži zhruba 19,30 Kč (viz graf).
Letos v říjnu měli na kostce másla hrubou marži 7,20 Kč. To je sice mírně nadprůměrná úroveň na poměry posledních takřka pěti let, tedy za období od ledna 2020, avšak v porovnání s dobou před covidem jde o marži jen zhruba poloviční.
V letech 2017 až 2019 dosahovali řetězce a další prodejci na kostce másla marže průměrně 14,60 Kč. To by v dnešních cenách odpovídalo zhruba 21 Kč. Místo toho je letos marže v průměru jen zhruba 3,50 Kč. Marže na másle je tak letos reálně šestkrát nižší než v letech před covidem.
Řetězce ale samozřejmě mohou relativně nízkou marži na másle kompenzovat zase navýšením marže na jiném zboží. Každopádně v letošní „máselné krizi“ mají mnohem méně másla na hlavě než při té před sedmi lety.
Obchodní řetězce zřejmě v obavě například z možné kontroly marží přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy... více
Obchodní řetězce si z vládních politiků, včetně premiéra Fialy, udělaly „dobrý den“. Nejprve, v září, jim naslibovaly, že potraviny zlevní v... více
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
