Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se volbám
Vláda ve středu schválí navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 30 miliard a rozpočet pro rok příští s o deset miliard vyšším schodkem. Schválí tedy ten samý možný nárůst zadlužení, dohromady o 40 miliard korun, který kvůli povodním plánovala předtím, že jí EU minulý týden přislíbila pomoc zhruba 50 miliard korun.
To tedy znamená, že ty peníze z Bruselu nepřijdou? Nebo že se rozplynou ve vzduchoprázdnu?
Je pochopitelně možné, že bruselská pomoc nedorazí hned. Ale i kdyby přišla až v příštím roce, proč vláda nesníží alespoň schodek pro příští rok? A to alespoň o oněch 10 miliard, o které jej navýšila údajně kvůli povodním? Toto se prostě nezdá být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.
Uvažme totiž též, že odborné odhady povodňových škod jsou zatím výrazně níže než odhady vládní. Pojišťovny odhadují pojištěné škody na maximálně 17 miliard korun. Česká spořitelna odhaduje celkové škody na maximálně 35 miliard korun (viz https://zpravy.kurzy.cz/784000-povodne-1997-a-2002-zpusobily-skody-63-resp-73-mld-kc-ted-spadlo-asi-vice-srazek-ale-skody/…). V obou případech jde o odhady prvotní, prozatímní. Nicméně při povodních 2002 i 2013 činily pojištěné škody zhruba 50 procent škod celkových. Takže minimálně poměrově mohou uvedená čísla dávat smysl.
Vláda ale operuje s daleko vyšší částkou. Prý budou celkové škody činit 100 miliard či i více. Kabinet s tímto zdůvodněním tedy navýší schodek státního rozpočtu dohromady o 40 miliard korun, i když navíc ještě má od minulého týdne z Bruselu přislíbeno zhruba 50 miliard korun nečekaně vysoké pomoci z EU. To je dohromady 90 miliard korun.
To, že jde o nečekaně vysokou pomoc, dokumentuje i vyjádření Národní rozpočtové rady. Ta ještě minulý týden upozorňovala, že tak jako při minulých povodních i při těch letošních se EU na celkové pomoci bude podílet nejspíše jen jednotkami procent. Připomeňme, že při povodních roku 2002 poskytla EU pomoc 1,8 miliardy korun, což při celkových škodách 73,1 miliardy odpovídalo 2,5 procenta. Při povodních roku 2013 se Česko dočkalo z Bruselu pomoci ve výši zhruba 400 milionů korun. To při škodách 15,3 miliardy představovalo 2,6 procenta.
Při minulých povodních taktéž stát podle téže Národní rozpočtové rady zajišťoval zhruba 25 procent pomoci, když ovšem tedy pomoc EU činila – na rozdíl od nynější situace – pouze jednotky procent. To ale znamená, že Fialův kabinet nyní, když má už vlastně 90 miliard korun na povodně „na cestě“, jedná tak, jako by celkové škody měly činit 360 miliard korun. I když třeba zmíněný maximální odhad České spořitelny je tedy více než 10krát nižší.
V tomto rozmáchlejším zadlužování, než které se zdá být nutné, vládu výsledek krajských voleb nejspíše tedy utvrdí, neboť další konsolidace veřejných financí by mohla dále snížit šance na úspěch vládních stran v parlamentních volbách příštího roku.
Vždyť jen pojištěné škody, při minulých povodních polovina škod celkových, mají tvořit maximálně 17 miliard… Ministr financí Zbyněk Stanjura hodlá... více
Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem... více
Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
