Ukrajina už v roce 2025 nepustí do Maďarska a na Slovensko ruskou ropu
Šok v Budapešti i v Bratislavě – Slovensko přitom i přes ukrajinské sankce na Lukoil v červenci několikanásobně navýšilo dovoz ruské ropy, která... více
Od ukrajinských sankcí se přitom čekal efekt přesně opačný, jenže Tataři sankcionovanou ropu nahradili
Maďarsko a Slovensko nyní počátkem září dramaticky navýšily dovoz ruské ropy jižní větví ropovodu Družba. Ukrajinské sankce na přepravu ruské ropy Lukoilu tedy mají opačný než očekávaný efekt, neboť výpadek v dodávkách ropy Lukoilu více než kompenzuje jiný ruský podnik, Tatněfť. Ten má dokonce blíže samotnému Kremlu než Lukoil, jehož šéf Ravil Maganov v létě 2022 zemřel po pádu z nemocničního okna. Vedení Lukoilu se dokonce v prvních dnech po invazi, zahájené v únoru 2022, vyslovilo pro rychlé ukončení války, což je na ruské poměry nezvyklé a zřejmě se stalo osudným nejen Maganovovi, leč i několika dalším členům jeho vedení podniku, kteří skonali krátce po něm.
Nicméně, Kyjev sice sankcionuje Lukoil, ale Tatněfť poněkud překvapivě nikoli, což právě Budapešti a Bratislavě umožňuje ještě navýšit svůj odběr ruské ropy. Maďarsko jí v prvních zářijových dnech dováželo v průměru 9300 tun denně, zatímco v srpnu byl denní průměr 5500 tun. Dovoz ruské ropy na Slovensko stoupl od 1. do 4. září také, a to o 17 procent v porovnání se srpnovým průměrem, tedy na 18 300 tun denně, vyplývá z dnes zveřejněných dat agentury Bloomberg.
Vývoz ruské ropy na Slovensko a do Maďarska je poměrně vysoký prakticky po celé letošní léto, což je nečekané. Už letos v červenci Slovensko dováželo několikanásobně více ruské ropy než v předchozích měsících (viz graf Bloombergu níže). Ve velkém ruská ropa dále proudila také do Maďarska. Nenastal tedy sebemenší výpadek v dodávkách, přestože Budapešť i Bratislava varovaly, že u nich doma může nastat palivová krize.
Kyjev ovšem s platností od začátku července zpřísnil své sankce na Lukoil, nikoli však na další ruské podniky, které Družbou ropu přepravují, jako je právě Tatněfť či Kremlem přímo ovládaná společnost Rosněfť.
Ovšem i špičky Taťněfti jsou v úzkém napojení na Kreml. Vždyť její předseda představenstva, Rustam Minnichanov, je současně hlavou státu Tatarstán, oddaný Vladimiru Putinovi. Tatněfť má i své kořeny v Tatarstánu. Její zmíněný šéf je sunnitský muslim, i celý podnik tak těží ze své blízkosti islámskému světu.
Přes Ukrajinu tedy navzdory sankcím vůči Lukoilu v létě proudí do Maďarska a na Slovensko celkově více ruské ropy, právě díky Kremlu oddaným Tatarům.
Šok v Budapešti i v Bratislavě – Slovensko přitom i přes ukrajinské sankce na Lukoil v červenci několikanásobně navýšilo dovoz ruské ropy, která... více
Budapešť i Bratislava přitom varovaly, že jim v důsledku sankcí a nedostatku ropy hrozí palivová krize To je nečekané. Slovensko... více
Cena plynu v EU roste na letošní maximum, české domácnosti neprohloupí, když jeho cenu zafixují až na dva roky Burzovní cena... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.