Tržby maloobchodu v červenci překonaly očekávání i přes nijak oslnivý vývoj mezd
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
I když mezi červnem a červencem došlo ke zhoršení spotřebitelské nálady obyvatelstva ČR, a to z dlouhodobě mírně nadprůměrné na dlouhodobě podprůměrnou úroveň, tento nepříznivý vývoj sentimentu reálná data ke spotřebě domácností tedy příliš nepotvrdily.
Češi se totiž více a více osmělují k nákupům a spotřebě. Stále mají, „kde brát“, neboť výrazný pokles reálných hrubých mezd uplynulých dvou let či tří let, prakticky nejvýraznější v zemích OECD, kompenzuje rozpouštění covidových úspor, zejména ze strany finančně lépe situovaných domácností. A také jej kompenzuje takzvané zrušení superhrubé mzdy, které od roku 2021 tlumilo zmíněný negativní dopad propadu reálných mezd, neboť v čistém vyjádření zaměstnancům v ČR zůstává v kapse více. Dosud si ale tyto peníze příliš neužili, neboť nejprve, v roce 2021, jim v tom bránily ještě covidové restrikce a uzavírky a v letech 2022 a 2023 zase dopady války na Ukrajině, zejména mimořádně vysoká inflace, drahé energie a související obavy z dalšího inflačního vývoje.
Teprve letošek tak – poprvé od roku 2019 – skýtá podmínky pro rozmáchlejší nákupy. Češi však ještě museli překonat obavy z dopadů konsolidačního balíčku, zavedeného od letošního ledna.
Meziročně Češi v červenci utráceli reálně více zejména za nepotravinářské zboží, ale také za potraviny a i pohonné hmoty. Relativně výrazný nárůst tržeb v oblasti nepotravinářského zboží, o takřka šest procent, svědčí o tom, že jsou ochotní utrácet za věci zbytnější povahy, jako je například kosmetika.
Lepší než očekávaný červencový růst maloobchodních tržeb je o to pozitivnějším výsledkem, neboť vývoj reálných mezd v letošním druhým čtvrtletí neoslnil. Přesto se budou ve zbytku letošního roku podmínky ke spotřebě zlepšovat, byť spíše mírně, a to kvůli postupnému růstu reálných mezd při nadále poměrně nízké inflaci a nízké míře nezaměstnanosti. A také kvůli pozvolna klesajícím úrokových sazbám, kterýžto vývoj zlevní hypotéky a vytvoří tlak na pokles úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů. Za celý letošek by tak spotřeba domácností měla přidat reálně 2,1 procenta.
Zklamala průmyslová výroba Výkon české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí podle předběžného odhadu zaostal za drtivou většinou expertních očekávání. Hospodářství... více
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž... více
Reálná mzda se v letošním třetím čtvrtletí propadla už osmé čtvrtletí v řadě. To je suverénně nejvytrvalejší a nejsoustavnější pokles reálných mezd... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
