Pohonné hmoty dále zlevňují, zdražit je ale může možný střet Íránu a Izraele po zabití šéfa Hamásu

Česko se letos stalo rájem levných pohonných hmot, i kvůli pokračujícímu poměrně vysokému podílu dovážené ruské ropy „ve slevě“

Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují, v červenci přitom byly jedny z nejnižších v EU. V příštím týdnu zlevní dále – benzín o zhruba 10 haléřů na litr a nafta o 15 haléřů na litr –, protože se do nich propíše nedávný pokles cen ropy na světových trzích a zlevňování velkoobchodně prodávaných paliv. A to i přes oslabování koruny vůči dolaru. Nicméně zlevňování by v týdnu, který bude následovat po tam nadcházejícím, mohlo ustat. A to kvůli rostoucímu napětí na Blízkém východě. Kvůli němu dnes ostatně ropa Brent zdražuje.

Írán totiž chystá odplatu Izraeli za jeho zabití šéfa Hamásu, k němuž došlo právě v Íránu. Teherán se podle včerejší zprávy New York Times připravuje na válku jak s Izraelem, tak se Spojenými státy, které mu stojí po boku. Úder na Izrael má být prý „těžký“. Hrozí tudíž závažné vyostření situace na Blízkém východě. Mohlo by v Česku citelně zvednout nejen cenu pohonných hmot, leč třeba i zemního plynu. Záleží ovšem na razanci, rozsahu a účinnosti případného úderu Íránu na izraelské cíle a na povaze dalších kroků Tel Avivu.

Pohonné hmoty jsou ovšem zatím v Česku nebývalé levné – alespoň tedy ve srovnání v rámci EU. Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle červencových dat Evropské komise vykazovalo totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU (viz tabulka níže). Tato cena odpovídala v Česku podle dat Komise právě k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To byla čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší byla pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě bylo sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty tam byla prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU byla pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.

Naftu samotnou měli čeští řidiči čtvrtou nejlevnější v EU, v případě benzínu se Česko dělilo o pátou příčku pořadí zemí EU dle nejnižších cen.

Česko letos v létě tedy vykazuje nižší ceny pohonných hmot i než Polsko a Rumunsko, což je historicky nebývalé. Má také nižší cenu než Slovensko nebo Maďarsko. V rámci zemí Vísegrádské skupiny tedy vykazuje nejnižší cenu, přestože je z daných ekonomik nejbohatší a jeho obyvatelé tedy disponují relativně nejvyšší kupní silou.

Nebývalou láci benzínu a nafty v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále v poměrně vysoké míře odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami. Loni činil podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR celkem 58 procent, letos v prvním pololetí podle dat ministerstva průmyslu a obchodu činil 40 procent, což je v rámci EU stále relativně vysoké číslo. Děje se tak v době platnosti západních sankcí, z nichž má však Česku výjimku. Dále se v poměrně nízké ceně pohonných hmot v ČR zrcadlí vysoká hustota čerpacích stanic v ČR, která zintenzivňuje konkurenční boj mezi nimi. Mediální, společenský a politický tlak uplynulých dvou let pak v Česku učinil z cen pohonných hmot ostře sledované téma, což vedlo k nastavení marží v celém dodavatelském řetězci na přiměřenou úroveň. Roli samozřejmě hraje také daňová politika státu. Spotřební daň z pohonných hmot se naposledy zvyšovala už poměrně dávno, k 1. lednu 2010. Od té doby se přechodně snížila jak spotřební daň z benzínu i nafty, trvale pak spotřební daň z nafty – k 1. lednu 2021. Spotřební daň z nafty je tak nyní na úrovni před rokem 2010.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin