Strana Marine Le Penové v dnešním druhém kole francouzských parlamentních voleb pohoří, spočetli specialisté americké investiční banky Jefferies. Semkla se totiž proti ní „národní fronta“ – či, jak praví prezident Emmanuel Macron, „republikánská fronta“ – sestávající z nebývale širokého konglomerátu stran a politických proudů, od centristů právě Macronových třeba po komunisty, Zelené či propalestinskou ultralevici. Le Penová podle banky Jefferies nejen nezíská absolutní většinu, ale ani nebude moci sestavit vládu.
A kdo chce vydělat na paradoxním spojení Macrona, mimochodem někdejšího bankéře od Rothschildů, s komunisty, Zelenými a propalestinskou ultralevicí, měl v končícím týdnu investovat do francouzských akcií. Doporučovala to zase jiná americká banka, Morgan Stanley. Podle té strana Le Penové získá jen asi 200 křesel (na absolutní většinu potřebuje alespoň 289), protože ji zmíněná nezvyklá aliance vyblokuje.
Zítra by tak podle Morgan Stanley měl následovat výrazný růst akcií hnaný úlevou, že Francie drží status quo. Zvláště citelně by měly růst akcie bank jako Société Générale nebo BNP Paribas, které si v posledním měsíci – od Macronova vypsání předčasných voleb dnes 9. června – pohoršovaly i mezi francouzskými tituly opravdu mocně.
První kolo francouzských parlamentních voleb strana Marine Le Penové ovládla, a to se ziskem 33,2 procenta hlasů. Nikdy ale v průzkumech neměla pro druhé kolo až takový náskok, jenž by jí v parlamentu garantoval absolutní většinu. Bez absolutní většiny je účast její strany ve vládě málo pravděpodobná, jak sama naznačuje.
Z důvodu nebývale vysoké účasti v prvním kole, nejvyšší za takřka čtyřicet let, se ve více než polovině z 577 francouzských volebních okrsků mělo dnes ve druhém kole uskutečnit klání hned mezi třemi kandidáty. Jenže tomu tak nebude. Na řadu totiž přišlo taktizování. A vytvoření oné zmíněné „republikánské fronty“. Jak Macronovi centristé, tak levicová aliance, onen konglomerát různých, až extrémních levicových proudů, se totiž ve velké míře rozhodli ve druhém kole své kandidáty stahovat, skončili-li v kole prvním v daném okrsku třetí na pásce. Tím, zdá se, v celé řadě případů zásadně ovlivní to, kdo v okrsku zvítězí – a vyblokují kandidáty Le Penové.
Lídr levicové aliance Jean-Luc Mélenchon hned po skončení prvního kola uvedl, že své kandidáty, kteří se umístili třetí, bude stahovat, aby tak právě blokoval stranu Le Penové. Aliance získala 28 procent hlasů. Mélenchon vsadil na to, že odstoupením kandidáta levicové aliance zabrání tříštění sil a její voliči z prvního kola se budou muset rozhodnout pro „menší zlo“ – a dají tak přednost třeba partaji Macronově před partají Le Penové. Tu by tak tento postup, který se nakonec konal celkem plošně, měl dnes od absolutní parlamentní většiny odstavit.
Sám Macron, jehož strana získala v prvním kolem 20,8 procenta hlasů, totiž levicovou alianci z nemalé míry následoval. Jeho centristé převážně dávají přednost „republikánské frontě“, tedy spřáhnutím s krajní levicí, totiž levicovou aliancí, jen aby se k moci nedostala Le Penová.
Francouzský prezident také hned večer v den prvního kola pozastavil zavádění úprav podpory v nezaměstnanosti, ačkoli až dosud ji jeho kabinet chtěl krátit, aby tak nezaměstnané silněji motivoval k hledání práce. Levicové strany přitom tento záměr kritizovaly s odkazem na rostoucí míru nezaměstnanosti v zemi. Macron si ovšem pozastavením implementace dané legislativy pomohl levici naklonit a zbudovat základ široké aliance, „republikánské fronty“ – i když vytvořené jen ad hoc za účelem znemožnění zisku absolutní většiny partají Le Penové.
Investoři – nejen americké banky Jefferies a Morgan Stanley – sází nyní na to, že žádná z partají v parlamentu absolutní většinu nezíská. To zabrání jak straně Le Penové, tak levicové alianci provádět svá radikálnější, pročež často rozpočtově nákladná opatření. Francie by se tak i v dalších letech mohla ubírat blíže politickému středu, než se trhy v uplynulých týdnech obávaly, pokud by absolutní většinu získala strana Le Penové nebo – spíše hypoteticky – Mélenchonova formace.
Proto právě lze zítra čekat růst cen francouzských akcií, zejména bankovních titulů. Banky jsou velkými držiteli francouzských vládních dluhopisů. Pokud ty by padaly na ceně – kvůli hrozbě dluhové krize z rozpočtově nákladných opatření jednobarevného kabinetu strany Le Penové –, majetek bank by se tudíž propadal, ergo jejich ziskovost, tedy dále i jejich akcie. Tento scénář se nyní zdá být odvrácený, ale definitivně to potvrdí až výsledek dnešních voleb.
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le... více
Euro v reakci posiluje, francouzské dluhopisy rostou na ceně První kolo francouzských parlamentních voleb ovládla strana Marine Le Penové se ziskem... více
Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
