Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu

I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku

Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.

Jak se tento závazek podařilo naplnit?

Od nástupu Fialovy vlády dne 17. prosince 2021 tedy veřejný dluh ČR narostl do konce letošního března o zhruba 770 miliard korun. To je nominálně přibližně ta samá částka, o kterou veřejný dluh ČR narostl během covidových let 2020 a 2021. Vždyť na samém začátku roku 2020 činil veřejný dluh ČR 1740,3 miliardy korun. Během dvou covidových let tedy narostl o necelých 830 miliard korun.

Tempo zadlužování se tedy za Fialovy vlády snížilo, ale nikterak významně. Za dva roky covidu dluh narostl o 830 miliard, za dva roky a jedno čtvrtletí k tomu, kdy vládl Fialův kabinet, se dluh zvýšil o nominálně srovnatelných 770 miliard. Přičemž v posledním čtvrtletí tohoto období, od ledna do března 2024, už platila podstatná část konsolidačního balíčku, který zvyšuje příjmy veřejné kasy například z důvodu vyšších daní či odvodů (byť je pravda, že ne všechna opatření balíčku se stihla projevit již během prvního čtvrtletí 2024).

Nutno ale také připomenout, že Fialova vláda si už v roce 2023 a dále pak letos navyšuje příjmy zavedením daně z neočekávaných zisků zejména energetických společností či mimořádnými odvody výrobců elektřiny, stejně jako loňskou historicky bezkonkurenčně rekordní dividendou ČEZ.

Na druhou stranu Fialova vláda realizovala mimořádné výdaje související zejména s pomocí domácnostem a firmám s úhradou drahých energií. Mimořádné výdaje – ty související pro změnu s covidem – ovšem uskutečňovala také předchozí Babišova vláda během dvou kritických let pandemie. Ta navíc tedy daně v letech 2020 a 2021 spíše snižovala, ať už se jednalo o snížení DPH na řadu druhů zboží a služeb v květnu 2020 nebo počátkem roku 2021 o takzvané zrušení superhrubé mzdy, které fakticky znamenalo výrazné snížení daně z příjmu zaměstnanců.

Vše výše uvedené se týká nominální výše dluhu. Tato nominální výše – na rozdíl od reálné – zahrnuje i mimořádný nárůst míry inflace zejména v letech 2022 a 2023. Tato inflace „přifukuje“ nominální veličiny, takže i zmíněný údaj 770 miliard do určité míry odráží právě i výrazný nárůst inflace v letech 2022 a 2023. Dopad inflace je však nejednoznačný, neboť sice přispívá k nominálnímu navyšování výdajů vlády, ale zároveň nominálně zvedá její příjmy – když například při výrazné inflaci výrazně zdražují potraviny, roste pochopitelně i příslušné inkaso DPH, a to právě už jen z důvodu onoho vlastního výrazného navýšení cen potravin.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin