Nálada českých spotřebitelů se v březnu přestala zlepšovat
Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003... více
Lidé začínají chápat, že ceny z doby před covidem se už nevrátí
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v květnu letos poprvé zhoršila, byť nepatrně. Dobré ekonomické zprávy totiž jaksi došly. Zejména v prvních třech měsících roku se inflace stabilizovala, takže se lidé osmělili k navýšení svých nákupů. A to i kvůli vyhlídce na letošní celoroční růst reálných mezd. To je významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly. Příznivý efekt tohoto vývoje se však zatím letos vyčerpal a v květnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a že cenová úroveň z doby před covidem je již nenávratně minulostí. Navíc se potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Přitom vnímali stále nepříliš utěšené vyhlídky české ekonomiky jako celku, které na důvěře nepřidávají.
Neutěšené vyhlídky ekonomiky jako celku zrcadlí také pokles důvěry podnikatelů ve stavebnictví, a zejména v průmyslu, k němuž v květnu taktéž došlo. Právě zhoršení nálady těchto podnikatelů a zmíněných spotřebitelů způsobilo, že ukazatel celkové důvěry v ekonomiku oproti dubnu poklesl, byť opět jen mírně. Situaci jen částečně zachraňoval růst důvěry podnikatelů ve službách a v obchodě, kteří setrvačně těžili z oživení v těchto segmentech z prvních měsíců letoška, jež souviselo právě s citelným zlepšení nálady spotřebitelů v prvních čtyřech měsících tohoto roku.
V dalších letošních měsících by se však celková důvěra v ekonomiku měla dále mírně zlepšovat, i přes květnové zakolísání. Česká národní banka sice brzdí tempo svého snižování úrokových sazeb, což se negativně promítá jak do nálady spotřebitelů – jimž budou pomaleji zlevňovat hypotéky či spotřebitelské úvěry –, ale zejména podnikatelů, například ve stavebnictví, kteří budou déle čelit hůře dostupným úvěrům a obecněji financování a kvůli nadále poměrně drahým hypotékám i slabší poptávce. Avšak i přes zpomalování tempa redukce úrokových sazeb by inflace měla zůstat relativně stabilizovaná, stejně jako míra nezaměstnanosti, stále nejnižší v EU.
Redukce základních úrokových sazeb by měla již příští měsíc započít v eurozóně, což podpoří tamní ekonomiky, v čele s tou německou. To by ve druhé polovině letoška mělo přispět ke zlepšení nálady v tuzemském průmyslu. Pokračující, byť pozvolnější pokles úrokových sazeb při stabilizované inflaci bude zlepšovat náladu spotřebitelů, takže celková důvěra mírně poroste.
Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003... více
Ekonomika má nebývalou šanci „přistát“ měkce. Česká národní banka zbrzdí tempo snižování svých úrokových sazeb, výrazné zlevnění hypoték už proto... více
Zkrocení inflace bez vyvolání růstu míry nezaměstnanosti je přitom vzácný jev. Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.