Výraznější inflace se vrací do Česka. Nákupní náladou spotřebitelů ale zatím příliš neotřásla, dokonce ani ve spojení s dopady konsolidačního balíčku. To ovšem znamená, že obchodní řetězce se svojí habaďůrou na zákazníka jen tak neskončí. Přitom právě je ta představuje klíčovou příčinu opětovného vzedmutí inflace.
Letos v dubnu inflace dosáhla 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní mezi tolerančního pásma cílování inflace České národní banky. Centrální banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s dubnovou inflací pouze ve výši 2,5 procenta. Analytici čekali ještě méně – 2,4 procenta.
O tom, že dubnová inflace svojí výší trh zaskočila, svědčí citelné posilování koruny, k němuž po pondělním zveřejnění údaje dochází. Koruna totiž včera uzavřela pod úrovní 24,70 za euro, plyne z dat Bloombergu. Jde o její nejsilnější hodnotu od poloviny letošního ledna.
Devizoví investoři totiž přehodnocují své sázky na další letošní pokles úrokových sazeb ČNB. Ten bude ještě pomalejší, než se dosud mínilo, a mnohem pomalejší, než se předpokládalo začátkem letošního roku. Důsledkem bude třeba ještě pomalejší než dosud předpokládané letošní zlevňování hypoték, které může ochromit probíhající oživování tuzemského nemovitostního trhu a zbrzdit růst cen realit.
Za výraznější než očekávaný růst hladiny spotřebitelských cen mohou v meziročním pohledu zejména vyšší než předpokládané ceny potravin. Ty jsou sice meziročně zhusta stále níže, ale o méně, než se čekalo. Položky jako zelenina nebo čokoláda přešly z březnového meziročního poklesu už přímo do růstu. V případě čokolády jde o důsledek celosvětového historicky rekordního vzestupu cen burzovních cen kakaových bobů, který je dán mimořádně slabou úrodou v zemích typu Pobřeží slonoviny či Ghany.
Klíčovým důvodem vyšší než očekávané dubnové inflace je ale v plošnějším pohledu jednání obchodních řetězců. Ty po Novém roce držely ceny potravin poměrně nízko, aby dokázaly, že do koncových cen promítly nižší DPH. To vydržely do Velikonoc. Když pak tlak médií a veřejnosti na ně polevil, ceny potichu zvedly a vrací se do zaběhnutých kolejí. Samozřejmě, v případě zmíněné čokolády, jež mezi březnem a dubnem zdražila o mimořádných takřka jedenáct procent, je na vině nejen cenotvorba řetězců, leč i zmíněné dění v zemích ve velkém pěstujících kakaové boby.
Je ovšem i tak zřejmé, že řetězce zkouší na veřejnost novou habaďůru. Dramatický pokles cen zemědělců, k němuž hlavně na přelomu roku docházelo, si totiž říká o další zlevňování potravin, ne o růst jejich cen. To by si ovšem řetězce nesměly navyšovat marže. Je tedy otázkou, zda jim je nyní zákazníci budou tolerovat. A zatím tolerují.
Spotřebitelům v Česku se totiž rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu byla jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu měli čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
Klíčovým důvodem optimismu spotřebitelů je nižší než loňská či předloňská inflace. I když inflace tedy v dubnu, jak víme, o něco vzrostla, spotřebitele to tedy zatím nezneklidňuje. Takže i řetězcům vyšší marže tolerují. Kromě meziročně nižší inflace spotřebitelům náladu zlepšuje také pokles cen energií. To vše při setrvání míry nezaměstnanosti na nejnižší úrovni v rámci EU. Konsolidační balíček nemá na jejich finanční možnosti zjevně tak nepříznivý vliv, jak někteří – například odbory – varovali.
Přitom už letos v březnu byli spotřebitelé v Česku nečekaně silně při chuti utrácet. Březnové tržby maloobchodu reálně stouply meziročně o více než šest procent. Experti přitom čekali růst ani ne poloviční.
Češi navyšují své reálné útraty za vše: potraviny, nepotravinářské zboží i pohonné hmoty. Za kosmetiku dokonce utrácejí meziročně o bezmála třicet procent více. Nárůst celkových tržeb o zmíněných více než šest procent je nejvyšší od ledna 2022, tedy ještě od doby před invazí Ruska na Ukrajinu, jejíž dopady – v podobě inflace či drahých energií – dramaticky omezily možnosti Čechů utrácet.
V dalších měsících roku může ale spotřebitelům náladu přece jenom pokazit nejen uvedená habaďůra řetězců, ale i to, že úrokové sazby v ekonomice – včetně tedy těch na hypotékách – budou klesat jen pomalu. Pomaleji než se dosud čekalo.
Podle trhu do konce letoška klesne základní sazba ČNB z nynější úrovně 5,25 procenta nejspíše jen na 4,5 procenta. Bankovní rada ČNB by tak snižovala sazbu nejpravděpodobněji jen na tří z pěti svých letošních zbývajících měnověpolitických zasedání. Dvakrát by si dala „pauzu“. Ještě v pátek před minulým víkendem přitom trh předpokládal, že koncem roku bude sazba 4,25 procenta. Na začátku letošního roku přitom trh předpokládal, že do konce roku 2024 základní sazba ČNB klesne na 3,25 procenta. Což je více než procentní bod nižší úroveň, než kde ji pro konec letoška vyhlíží dnes.
Koruna v reakci citelně posiluje, hypotéky letos moc zlevňovat nebudou. Výrazná inflace se vrací do Česka. Její dubnová úroveň činí 2,9... více
Tak přece, potraviny zlevňují. „Příchod nového roku rozsekl i tahanice o zlevnění potravin. Snížení DPH o tři procentní body z 15... více
Obchodní řetězce zřejmě v obavě například z možné kontroly marží přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
