Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, v dnes odpoledne pokořila úterní historický rekord. Bitcoin se krátce prodával za více než 70 000 dolarů za kus, s maximem na úrovni 70 085,88 dolaru, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Bitcoin rovněž dříve tento týden také poprvé v historii pokořil hranici 1 600 000 českých korun za kus.
Za jeho dnešním vzestupem bezprostředně stojí nová data z amerického trhu práce. Míra nezaměstnanosti v USA v únoru stoupla na 3,9 procenta, nejvýše za dva roky. Její vzestup oslabuje inflační tlaky v oblasti mezd. A jelikož mzdová inflace není kvůli růstu nezaměstnanosti tak silná, aby americkou centrální banku – Fed – vedla k odložení zahájení snižování úrokových sazeb, trh je v určité euforii. Trh se totiž utvrzuje v převažujícím názoru, že snižování sazeb v režii Fedu začne letos v polovině roku. To je příznivá zpráva právě i pro bitcoin a obecněji rizikovější investice. S poklesem úrokových sazeb se totiž zvyšuje dostupnost financování aktiv obecně, i těch rizikovějších, přičemž současně klesá výnosnost bezpečnějších aktiv typu vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy.
Nutno také v této souvislosti říci, že kvůli inflačnímu vývoji dosud stále rekordní reálná cena jednoho bitcoinu, takřka 69 000 dolarů z listopadu 2021, v současnosti, v březnu 2024, odpovídá zhruba 77 000 dolarů. Reálně, po zohlednění inflačního znehodnocení dolaru, tak bitcoinu k pokoření reálného rekordu ještě i dnes chybělo „zdolat“ dalších zhruba 7 000 dolarů.
Jen od začátku letošního roku ovšem i tak bitcoin přidával koncem minulého týdne výrazných takřka 60 procent.
Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu bezprostředně stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu právě technologická akcie. Ukazatel Nasdaq Composite, vysoce zaměřený právě na technologické akcie, v pátek minulého týdne překonal svůj historický rekord, rovněž z listopadu 2021. Tento týden pak opakovaně uzavíral v blízkosti právě zmíněného pátečního rekordu. Technologické akcie žene vzhůru zejména optimismus ohledně vyhlížených možností umělé inteligence. Na této vlně se tedy vezou i kryptoměny v čele s bitcoinem.
To však není jediný důvod růstu ceny bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, jak jsou zvyklí, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity. Růst poptávky související s investicemi drobných investorů do těchto fondů také mocně pohání cenu bitcoinu výše.
Další „vodou na mlýn“ bitcoinu je jeho letošní „půlení“, neboli „halving“, které nastává jednou zhruba za čtyři roky. Jde o čtvrté „půlení“ v historii bitcoinu. Nastane v dubnu. Bude znamenat slabší přísun nových bitcoinů do oběhu, což podle některých expertů rovněž tlačí cenu kryptoměny vzhůru.
Poptávku po bitcoinu nakonec umocňuje také psychologický efekt FOMO („Fear Of Missing Out“) – tedy obava investorů, že pokud by do bitcoinu své peníze nevložili, nechali by se zbytečně utéci výrazné zhodnocení svých prostředků, dané právě zejména výše uvedenými příznivými okolnostmi.
Mimochodem, po dosažení uvedeného úterního maxima, oněch více než 69 000 dolarů, se bitcoin opravdu prudce propadl, byť jen přechodně. Což ale svět utvrdilo v tom, že investoři do nových bitcoinových fondů v USA budou docela solidními HODLery. „HODLer“ je v hantýrce kryptoměnové komunity druh investora do bitcoinu (či jiné kryptoměny), který jej koupí a drží, aniž by jej k prodeji zviklaly prudké cenové výkyvy dolů či nahoru. Slovo kdysi vzniklo překlepem anglického slova „hold“, tedy „držet“.
V úterý tento týden, v den prudkého propadu ceny bitcoinu, z 69 000 k 60 000 dolarů, valná většina zmíněných bitcoinových fondů zaznamenala v čistém vyjádření přísun nového kapitálu. Bitcoinový fond BlackRocku přes pokles své ceny, daný právě propadem ceny bitcoinu, dokonce vykázal svůj do té doby rekordní čistý příliv nových peněz investorů.
Takže nejen, že investory propad bitcoinu většinově nevedl k úprku, ale někteří možná dokonce situace využili, aby nakoupili v přechodné slevě – v souladu s přístupem „buy the dip“.
Investoři do bitcoinových fondů mají zpravidla své portfolio z drtivé většiny, typicky zhruba z 85 procent, složeno konvenčně a nízkopoplatkově, například z akcií a dluhopisů. Pouze jeho malou část věnují rizikovějším, kolísavějším investicím typu té do bitcoinových fondů. Proto je k úprku z bitcoinu jen tak nějaký propad nezviklá. Výraznější nárůst podílu tohoto typu investorů na celkovém „koláči“ investorů do bitcoinu by tak mohl představovat stabilizační prvek vývoje ceny bitcoinu.
Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna, bitcoin, dnes pokořila psychologickou hranici 30 tisíc dolarů. Stalo se tak poprvé od loňského června. Bitcoin... více
Bitcoinová mánie je po třech letech opět tu. Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes odpoledne středoevropského času pokořila... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
