Čeští spotřebitelé se přestávají bát inflace
Důvěra v českou ekonomiku byla letos v červenci ve všech klíčových segmentech slabší, než odpovídá dlouhodobému průměru uplynulých dvaceti let. Přesto však... více
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
Důvěra spotřebitelů dosáhla letos v únoru 94 bodů. Což odpovídá 94 procentům dlouhodobého průměru období od ledna 2003 do prosince 2023.
Oproti letošnímu lednu se v únoru snížil počet spotřebitelů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících. To znamená, že konsolidační balíček, který platí od začátku letoška, zatím nijak významně neblaze na spotřebitele a domácnosti nedoléhá. Místo toho domácnosti registrují spíše pokles inflace. A příznivější než loňský vývoj v oblasti například cen potravin nebo energií. Náladu jim oproti loňsku zlepšuje také vyhlídka na vzestup reálných mezd, jenž letos nastane právě v důsledku probíhajícího markantního poklesu inflace – poklesu v porovnání s loňskem i předloňskem.
Ve srovnání s letošním lednem se v únoru také snížil počet spotřebitelů, kteří v příštích dvanácti měsících očekávají zhoršení své finanční situace, což jen podtrhuje výše uvedené.
I když celková spotřebitelská nálada zůstává pod dlouhodobým průměrem, domácnosti nyní vidí celkem jasné světlo na konci tunelu.
A v příštích měsících by se jejich nálada měla dále zlepšovat. Inflace v Česku totiž vskutku prudce klesá. Podle včera zveřejněných čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU. Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Podprůměrná v rámci EU by měla zůstat po celý letošní rok, plyne z expertních odhadů sestavených agenturou Bloomberg.
Fialově vládě se navíc letos podle všeho podaří – i díky zmíněnému konsolidačnímu balíčku – zásadně stabilizovat tuzemské zadlužení, když úroveň deficitu veřejných financí stáhne výrazně pod mezní úroveň tří procent HDP. Česko tak nadále bude patřit k menšině zemí, jejichž úroveň zadlužení setrvává nejvýše na polovině zadlužení eurozóny a které jsou zároveň zadluženy výrazně podprůměrně v rámci celé EU.
Opozici se přitom dosud nepodařilo vládní pětikoalici připravit o výraznější podíl voličských preferencí, i když jí válka na Ukrajině nebo energetická drahota mohly hrát do karet. Jakékoli objektivně složité období je pro momentálně vládnoucí garnituru zatěžkávací zkouškou, z jejíhož nezvládnutí může zásadně těžit opozice. To se však dosud příliš nedělo a při uvedeném skoncování s inflací i zadlužováním zřejmě ani dít nebude. Jak ukazují dnešní data, ani konsolidační balíček zřejmě nemá potenciál náladu spotřebitelů kazit natolik, aby měnili své politické preference.
Důvěra v českou ekonomiku byla letos v červenci ve všech klíčových segmentech slabší, než odpovídá dlouhodobému průměru uplynulých dvaceti let. Přesto však... více
Česko se ze spotřebitelské recese začalo vymaňovat nečekaně brzy, už loni v listopadu – jak plyne z dnešních dat ČSÚ.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.