Důchody u Ústavního soudu

Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.

Ne snad, že by vládní krok neměl svoji ekonomickou logiku. Nejde jen o to, že loni ušetřených dvacet miliard dílem – no, spíše dílkem – přispívá k probíhajícímu ozdravování veřejných financí, jež si pětikoalice vetkla jako svůj „vlajkový“ slib. Jde také o to, že výdaje na důchody budou nižší i v dalších letech, počínaje letoškem, takže „erár“ nakonec ušetří ne desítky, ale stovky miliard korun. Pokud tedy hnutí ANO u Ústavního soudu neuspěje.

Vládě se dá vytknout zejména jedno – a je otázka, zda to bude ústavním soudcům stačit k tomu, aby dali hnutí ANO zapravdu a poníženou loňskou valorizaci penzí tak či onak ve prospěch důchodců korigovali. Vytknout se vládě dá totiž zejména to, že o tom, že mimořádná valorizace roku 2023 bude skutečně enormně vysoká mohla vědět už nejpozději od podzimu 2022.

Přesto ještě začátkem února 2023 ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka veřejně prohlašoval, že změnu způsobu navyšování důchodů sice plánuje, ale až od roku 2024. Jurečka dne 5. února 2023 pro ČTK a Českou televizi „podotkl, že letní mimořádné valorizace se změny nedotknou“ (viz zde). Letní mimořádnou valorizací je myšlena pochopitelně ta loňská, kterou tedy nyní řeší ústavní soudci.

Když ovšem Jurečka svá zmíněná slova pronášel, bylo více než zřejmé, že nárůst hladiny spotřebitelských cen mezi prosincem 2022 a lednem 2023 bude vskutku enormní, ba extrémní. Meziměsíční inflace v lednu 2023 činila rovných šest procent. Jednalo se o nejvyšší meziměsíční inflaci v historii České republiky od jejího vzniku roku 1993. Těžko však mohlo jít o úplné překvapení.

Vždyť například analytici Komerční banky zveřejnili dne 2. února 2023 prostřednictvím agentury Bloomberg svoji prognózu, že lednová meziměsíční inflace bude dokonce ještě vyšší, a to 7,1procentní. Analytik tuzemské UniCredit Bank dokonce mínil, a to 3. února 2023, že bude činit 7,2 procenta. Experti ČSOB zase 2. února 2023 prognózovali hodnotu 6,2 procenta. Střední hodnota všech expertních odhadů zveřejněných agenturou Bloomberg – v drtivé většině případů ve dnech 2. a 3. února 2023 – činila 5,8 procenta (viz obrázek níže). Příliš se tedy nelišila od zmíněné skutečné hodnoty rovných šesti procent, kterou Český statistický úřad zveřejnil 10. února 2023.

Takže už v době, kdy ministr Jurečka veřejně prohlašoval, že letní mimořádné valorizace se změny nedotknou, tuzemská expertní obec se prakticky jednomyslně shodovala na tom, že lednová meziměsíční inflace bude vskutku enormní – a historicky rekordní.

Vláda však mohla jednat ještě mnohem dříve než až začátkem února 2023. Nejpozději na podzim 2022 totiž bylo zřejmé, že mimořádná valorizace roku 2023 bude muset být opravdu extrémní.

Podívejme se na to podrobněji.

To, že meziměsíční inflace v lednu 2023 velmi vyskočí, mohl – a měl – Fialův kabinet tušit už nejpozději od 10. listopadu 2022. Tehdy ČSÚ zveřejnil údaje k inflaci v říjnu 2022 a bylo tedy zřejmé, jak se popasoval se zavedením energetického úsporného tarifu, jenž platil právě od října až do prosince 2022. Tarif uměle snižoval spotřebitelskou inflaci, neboť dramaticky srážel ceny elektřiny pro domácnosti. V lednu 2023 tak inflace v porovnání s prosincem 2022 vylétla o zmíněných rovných šest procent nejen z důvodu každoročního přeceňování s příchodem nového roku – které roku 2023 bylo obzvláště vydatné –, ale také právě z důvodu ukončení platnosti úsporného tarifu, jejž od ledna 2023 nahradilo zastropování cen energií.

Kabinet mohl tedy už někdy v druhé polovině listopadu 2022 předstoupit před veřejnost a sdělit cosi v tom smyslu, že teď na tři měsíce lidem uměle zlevňuje elektřinu, což ale na přelomu roku bude znamenat statisticky nebývalé zdražení, až elektřina zase takto uměle přestane být zlevňována. A že až ceny zase v lednu vyskočí, a s tím v souladu s platnou valorizační legislativou vyvstane nutnost rovněž nebývale navýšit penze, v rámci zachování sociálního smíru se z tohoto navýšení penzí „něco ubere“. Důchodci by samozřejmě ani tak nebyli nadšeni, ale alespoň by si nedělali plané naděje na tučnou valorizaci. Vláda by zároveň působila kompetentně a tak, že má vše zásadní předem promyšlené.

Místo toho podstatná část veřejnosti evidentně získala dojem, že vláda situaci řešila „pět minut po dvanácté“. A že je rekordní lednovou meziměsíční inflací zaskočena, pročež musí nouzově krátit valorizační navýšení. Komunikace vstříc veřejnosti je to věru nešťastná. Tisíckrát lze – opodstatněně – říkat, že jde o krok ekonomicky logický. Jestliže už jednou důchodce ujistila, i když mohla a měla tušit, jak enormní meziměsíční inflace v lednu 2023 bude, celkem přirozeně mezi penzisty vítězí emoce rozhořčení nad chladným rozumem.

Opozici zase nahrála na smeč, jak je vidět nyní u Ústavního soudu.

Navíc si nelze nevšimnout časového překryvu s prezidentskou volbou. Její druhé kolo proběhlo ve dnech 27. a 28. ledna 2023. Samozřejmě, vláda dnes říká, že ji o nutnosti snížit loňskou mimořádnou valorizaci přesvědčila až čísla ČSÚ, údajně „šokující“, k inflaci měsíce ledna 2023, zveřejněná onoho 10. února 2023.

Jenže tato čísla pro experty z oboru nemohla být až tak „šokující“, jak už jsme si ozřejmili. Někteří experti, jak víme, už hned na samém začátku února 2023 předpokládali inflaci ledna 2023 dokonce ještě vyšší než šestiprocentní. A to, že bude enormně vysoká, bylo z průběžného sledování cenového vývoje v lednu 2023 expertům zřejmé jistě ještě před druhým kolem prezidentské volby. Takovými experty disponuje i samo ministerstvo práce a sociálních věcí, případně se soustředí v okruhu poradců ministra Jurečky. Je málo pravděpodobné, že by jej nikdo z nich už v lednu 2023, nebo dokonce v prosinci 2022, nebo dokonce ve druhé polovině listopadu 2022 neupozornil na to, jak výrazná inflace ledna roku 2023 nejspíše bude.

Vždyť je to zřejmé i z pohledu do oficiálních prognóz České národní banky z té doby.

Dne 3. listopadu 2022 zveřejnila ČNB čtvrtletní prognózu, v níž prognózovala průměrnou meziroční inflaci ve čtvrtém čtvrtletí 2022 na úrovni 18,4 procenta. Pro první čtvrtletí roku 2023 pak v téže prognóze uváděla údaj 14,9 procenta (viz zde, str. 49). V této prognóze ještě ČNB nemohla zohlednit dopad energetického úsporného tarifu, protože ji zveřejnila o týden dříve, než ČSÚ zveřejnil, jak se s tarifem metodicky popasuje.

Teprve v další prognóze ČNB, zveřejněné dne 2. února 2023, už je tedy metodické uchopení energetického úsporného tarifu statistiky ČSÚ zohledněno. V této prognóze se konstatuje, že inflace posledního čtvrtletí roku 2022 byla nižší, než předpokládala zmíněná prognóza ze začátku listopadu 2022. Namísto tehdy předpokládaných, zmíněných 18,4 procenta, činila inflace v posledních třech měsících roku 2022 jen 15,7 procenta. Byla nižší zejména kvůli energetickému úspornému tarifu. Zatímco ovšem tarif snížil inflaci v posledních třech měsících roku, jeho ukončení zásadně přispělo, jak už jsme si řekli, k historicky rekordnímu meziměsíčnímu navýšení inflace; tomu mezi lednem 2023 a prosincem 2022.

ČNB rovněž ve zmíněné prognóze zveřejněné 2. února navýšila svoji prognózu inflace pro první čtvrtletí 2023, a to z uvedených 14,9 na 16,3 procenta (viz zde, str. 45). Nakonec inflace v prvním čtvrtletí 2023 činila 16,4 procenta a byla tedy takřka totožná s prognózou ČNB ze začátku února 2023.

Co je ale podstatné z hlediska diskutovaného snížení mimořádné valorizace, je to, že souhrnné inflační údaje v kritickém půlročním období od října 2022 do března 2023 se v prognóze ČNB z 2. února 2023 nijak nenavýšily oproti těm z prognózy ČNB z 3. listopadu 2022. Naopak. Vždyť v prognóze z listopadu 2022 počítala ČNB pro poslední kvartál roku 2022 s inflací 18,4 procenta a pro první kvartál 2023 s inflací 14,9 procenta. Čistě orientační součet těchto svou cifer je 33,3. V prognóze ČNB z 2. února 2023 už byla známa průměrná inflace posledního kvartálu 2022, zmíněných 15,7 procenta. ČNB přitom pro první čtvrtletí 2023 prognózovala inflaci 16,3 procenta (jež se takřka „do puntíku“ stala skutečností). Orientační součet těchto svou cifer je tedy 32. Cifra 32 je nižší než údaj 33,3. Z toho plyne, že celková inflační „nálož“ pro poslední kvartál 2022 a první kvartál 2023, jak ji prognózovala ČNB už začátkem listopadu 2022 byla vyšší, než jakou ji centrální banka prognózovala pro stejné období začátkem února 2023.

I z tohoto tedy plyne, že těžko mohla být inflační čísla z února 2023 tak překvapivě vysoká, že na jejich základě vláda rozhodla o snížení valorizace penzí. Ano, ta čísla vysoká byla. Ale ne překvapivě.

Znovu zopakujme, že v listopadu 2022 prognózovala ČNB větší inflační „nálož“ než v únoru 2023, přičemž teprve nižší únorová „nálož“ se vládě, jak říká, stala popudem ke snížení valorizace. Což jen upevňuje domněnku, že vláda učinila otočku ve věci mimořádné valorizace až po proběhnutí druhého kola prezidentské volby, ač otočku zdůvodnila nikoli proběhnutím prezidenské volby, ale údajně překvapivě vysokými inflačními čísly zveřejněnými dne 10. února 2023.

Tato čísla, jak už víme, mohla být z hlediska expertů překvapivá jen těžko. Nabízí se tedy možné vysvětlení, že vláda už nejméně od podzimu 2022 celkem dobře věděla, že mimořádná valorizace roku 2023 bude muset být vzhledem k inflační „náloži“ v ekonomice enormní, ba extrémní. Avšak věc začala řešit až pro proběhnutí prezidentské volby, aby upozorňováním na nutnost faktického snížení penzí, resp. jejich valorizace nenahrávala prezidentskému kandidátu Babišovi, šéfovi opozičního hnutí ANO.

A aby to nebylo tak okaté, počkala si s otočkou až na dobu po zveřejnění čísel ČSÚ k inflaci měsíce ledna 2023. Po jejím uveřejnění dne 10. února 2023 sehrála udivenou a zaskočenou a jala se rychle – v režimu legislativní nouze – mimořádnou valorizaci osekat.

Je nyní na posouzení ústavních soudců, zda, došlo-li k němu, je takovéto počínání vlády oprávněné, či nikoli. Z politického, nikoli ovšem morálního, hlediska je takové jednání celkem pochopitelné. Z hlediska ekonomického experta nezatíženého politikou je evidentní, že vláda mohla a měla nutnost redukce mimořádné valorizace veřejnosti komunikovat již nejpozději v posledních týdnech roku 2022.

Experti Komerční banky, UniCredit Bank nebo ČSOB prognózovali extrémně vysokou inflaci ledna 2023 (ještě vyšší, než jaká nakonec byla) už v době, kdy ministr Jurečka ujišťoval, že na mimořádné valorizaci se nic měnit nebude (zdroj: Bloomberg).

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin