Zdá se, že Andrej Babiš svůj klíčový volební slib stále neplní. Za růstem státních příjmů je hlavně ekonomika.
Ve shonu posledních dnů roku by neměl zapadnout jeden zásadní výrok Nejvyššího kontrolního úřadu. Je totiž důležitým střípkem do celoroční debaty o tom, zda se státu letos konečně podařilo zlepšit daňový výběr. NKÚ říká, že nikoli. Úřad podrobil analýze rozpočtové plnění za první pololetí letošního roku a uzavřel, že „přebytek není výsledkem zlepšeného hospodaření státního rozpočtu, ale je způsoben zejména dosavadním růstem ekonomiky“. Tento růst se podle NKÚ projevuje zvýšeným inkasem přímých a nepřímých daní včetně pojistného na sociální pojištění.
Připomeňme, že za období, které NKÚ analyzoval, tedy k letošnímu 30. červnu, vykazovalo hospodaření státního rozpočtu přebytek ve výši 40,65 miliardy korun. Podle ministerstva financí přitom výsledek hospodaření k témuž datu, zejména vzestup celostátních daňových příjmů o 9,2 procenta, ukazuje v prvé řadě na efektivnější výběr daní. Až na druhém místě ministerstvo ve zprávě z letošního 1. července jmenuje „pokračující hospodářský růst“. Takže proti sobě máme dva úřady, které na zásadní otázku letošního roku odpovídají diametrálně odlišně: ministerstvo se měsíc co měsíc chlubí, jak se mu daří vybírat daně, NKÚ žádné zlepšení daňového výběru neregistruje. Zaprvé je možné, že mezi oběma úřady zuří skrytá politická válka. Tu může naznačovat například loňská nezvykle příkrá reakce NKÚ na jistý výrok ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO). Celý text se jmenuje „Reakce NKÚ na lež ministryně Šlechtové“.
Je ale také možné, že jednání NKÚ není politicky motivováno a že nález úřadu ve věci hospodaření státního rozpočtu je objektivním zjištěním. Pak tedy platí, že Babiš ani po více než dvou letech v čele ministerstva neplní svůj klíčový volební slib, tedy právě zlepšení daňového výběru. Vzhledem k tomu, že zmíněný verdikt NKÚ se týká letošního prvního pololetí, stojí za úvahu, jak asi úřad zhodnotí pololetí druhé. Pokud by totiž verdikt vyzníval obdobně, znamená to, že Babiš svůj zásadní volební slib nesplnil ani po třech letech u moci. To už by bylo na pováženou. Navzdory tomu, že třeba EET se teprve rozbíhá. Těch zhruba 20 miliard ročně, které má do několika let přinést navíc, bude-li vše šlapat jako hodinky, má daleko ke stovkám veřejných miliard, které se dle Babišových předvolebních tvrzení měly ztrácet v černých dírách.
Aby bylo možné odhadnout, jak NKÚ zhodnotí hospodaření státního rozpočtu v letošním druhém pololetí, podívejme se, na základě jakých čísel vyřkl svůj zmíněný verdikt stran pololetí prvního. Zaměřme se na inkaso DPH, neboť právě v oblasti výběru této daně se ministerstvo financí nejvíce holedbá svými zásluhami. K 30. červnu představoval meziroční nárůst inkasa DPH rovných šest procent. Ministerstvo financí vysvětlovalo tento nárůst primárně vyšší efektivitou výběru daně v důsledku zavedení kontrolního hlášení a rozšíření mechanismu přenesené daňové povinnosti. Teprve druhotně také rostoucí spotřebou domácností a vlády. Pravdou ovšem je, že samotná spotřeba domácností rostla v letošním prvním pololetí rychleji než inkaso DPH. Ve stálých cenách si maloobchod – bez zahrnutí motoristického segmentu – letos od ledna do června polepšil meziročně o 6,7 procenta. Zahrneme-li motoristický segment (prodej a opravy vozidel), je růst ještě markantnější, a to 8,2 procenta. V prvním pololetí lze tedy růst inkasa DPH beze zbytku vysvětlit tím, co ministerstvo financí uvedlo až na druhém místě, tedy rostoucí spotřebou. Čísla tedy dávají za pravdu NKÚ, zatímco v případě ministerstva financí odhalují spíše jen snahu o vlastní PR.
DPH se odvádí vždy do 25. dne po skončení zdaňovacího období, kterým je buď předchozí měsíc, nebo čtvrtletí. Takže část peněz plynoucích do státní kasy za první pololetí se promítla teprve v inkasu DPH po 30. červnu. V tomto období se však meziroční nárůst inkasa DPH v porovnání s prvním pololetím nezvýšil. Ke konci srpna například meziroční nárůst inkasa DPH poklesl na 2,9 procenta. Ke konci září, tedy ke konci třetího čtvrtletí, už ale dosahoval opět 5,9 procenta, odpovídal tedy zhruba úrovni meziročního nárůstu inkasa DPH ke konci prvního pololetí. Jak si od ledna do září, za první tři čtvrtletí roku, vedly maloobchodní tržby? Ve stálých cenách vykázaly meziroční nárůst 6,1 procenta. Při zahrnutí motoristického segmentu o 7,1 procenta. Opět tedy převyšovaly meziroční nárůst inkasa DPH. Stejně to zatím dopadá ve čtvrtém kvartálu. Podle údajů za leden až říjen stouply maloobchodní tržby meziročně ve stálých cenách o 5,6 procenta, při zahrnutí motoristického segmentu o 6,4 procenta. Zatímco inkaso DPH ke konci října meziročně rostlo o 4,7 procenta. Jinými slovy, čísla ve druhém letošním pololetí říkají totéž jako čísla za první pololetí, z nichž NKÚ zjevně vycházel ve svém závěru. Meziroční nárůst inkasa DPH od té doby spíše klesl, každopádně však zůstává pod úrovní vzestupu maloobchodních tržeb.
Zdá se tedy, že i ve druhém pololetí půjde meziroční nárůst inkasa beze zbytku vysvětlit růstem ekonomiky, konkrétně vzestupem spotřeby. Předpokládané přebytkové hospodaření státního rozpočtu v letošním roce (ke 30. listopadu vykazoval státní rozpočet přebytek 55,45 miliardy korun) nejspíše nebude výsledkem zlepšeného výběru daní či jiných kroků ministerstva financí, ale – v dikci NKÚ z výše citovaného stanoviska – „alarmujícím“ poklesem investiční činnosti vlády při současném pokračujícím růstu ekonomiky. Babišovo ministerstvo sice v rámci PR bude přebytkové hospodaření – první po více než dvaceti letech – vydávat za svůj úspěch, ale nenechme se mýlit. Ve skutečnosti ani po třech letech Babiš zřejmě svůj klíčový volební slib nesplní. Lze zřejmě očekávat potvrzení tohoto „nenaplnění slibu“ v podobě dalšího stanoviska NKÚ, toho za celý rok 2016, které uvede Babišovo PR na pravou míru. A nutno říci, že plně v souladu s čísly.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
