Ceny potravin v Česku v posledních letech rostou pomaleji než v ostatních zemích Visegrádské skupiny. Letos v říjnu byly ceny v obchodech v Česku o 49,6 procenta výše než v průměru v roce 2015. V Polsku za stejnou dobu potraviny podražily o 61 procent, na Slovensku o 61,1 procenta, a v Maďarsku dokonce o 96,9 procenta. V Evropské unii jako celku to bylo o 41,6 procenta, v Německu pak o 45,8 procenta a v Rakousku o 34,4 procenta. Údaje vyplývají ze statistiky Eurostatu (zde, viz také graf níže).
Navíc, v Polsku, na Slovensku i v Německu a ostatně v Evropské unii jako celku letos potraviny dále zdražují, zatímco v Česku zlevňují. Přitom v porovnání se Slovenskem a Polskem zlevňují výrazněji navíc ještě z relativně už nižšího počátečního základu, což je obzvláště cenné, neboť to vypovídá o – z hlediska spotřebitele – solidním tlaku na pokles cen koncových cen potravin.
Ceny zemědělských a potravinářských výrobců – tedy v zásadě ceny, za které se potraviny do obchodů dodávají – ovšem v Česku v daném období od roku 2015 do října 2023 vzrostly jen o 36,7 procenta, tedy méně, než by odpovídalo průměru EU. Ten činí 40,2 procenta. Ceny výrobců potravin v Česku v letech 2015 až 2023 rostly pomaleji než ceny výrobců potravin – zemědělců či potravinářů – v Německu, Polsku i Maďarsku.
Zásadní podíl na tom, že v Česku je růst potravin v obchodech poměrně pomalý, tak má to, že mezi uvedenými zeměmi i v rámci EU přetrvává v Česku v posledních letech podprůměrný růst cen výrobců potravin. Česko je poměrně výjimečné v tom, že ceny výrobců potravin rostou od roku 2015 v rámci celé EU podprůměrně, zatímco ovšem ceny potravin v obchodech nadprůměrně. Takové Rakousko vykazuje podprůměrný růst cen výrobců potravin a současně podprůměrný růst cen potravin v obchodech. Německo, Polsko či Maďarsko zase mají nadprůměrný jak růst cen výrobců, tak růst cen potravin v obchodech.
Ani statistika Eurostatu tak rozhodně nevylučuje, že si obchodní řetězce v tuzemsku k výrobním cenám potravin přisazují relativně více než v okolních zemích. Poměrně nízký vzestup cen potravin totiž může dost dobře odrážet to, že zemědělci a potravináři jsou svými odběrateli „ždímáni“ více než v okolních zemích, například z důvodu vysoké koncentrace trhu řetězců. Pročež právě je nárůst výrobních cen v Česku v rámci Unie podprůměrný, když ovšem růst cen v obchodech zůstává nadprůměrný – ačkoli i tak nižší než ve všech dalších zemích Visegrádu (v nichž ale více než u nás zdražují samotní výrobci potravin, tedy zemědělci a potravináři).
Už všechny země Visegrádské čtyřky kromě Česka rozhodly pozastavit dovoz ukrajinského obilí a další tamní zemědělské produkce. Polsko tak učinilo... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
