Trumpova hospodářskopolitická doktrína bude spočívat v přesunu důrazu z monetární na fiskální politiku coby primární prostředek ekonomické stimulace. Lze očekávat snížení daní, objemné investice do infrastruktury nebo deregulaci ve finančnictví či energetice.
Na všechny Trumpovy předvolební sliby nedojde a nepůjde to úplně snadno, ale i tak „Trumponomika“ dle předpokladu silně podpoří růst hospodářství USA. Zdvojnásobení růstu amerického hrubého domácího produktu během prvních dvou let Trumpova vládnutí je realistickým očekáváním. Čekat však nelze táhlý expanzivní růst akciového trhu tak jako za Obamy, kdy například index Standard & Poorʻs 500, posílil o 240 procent. Agresívní monetární politika je passé a s ní i zlatá éra indexového investování (investování do celého trhu). V době, kdy je upřednostňována fiskální politika, je třeba selektivnějšího přístupu.
Přesun důrazu na fiskální politiku je zásadním zdrojem aktuálního růst inflačních očekávání, vzestupu samotné inflace i úrokových sazeb. Tyto faktory stojí za zdražováním zdrojů na mezibankovním trhu, a to i v ČR. Historický zvrat ve vývoji úrokových sazeb, který nastal loni a pokračuje letos, má přitom zásadní dopad. Promítne se i do vývoje sazeb na českém finančním trhu, namátkou u dluhopisů, hypoték či spořicích účtů. Poprvé od vypuknutí finanční krize koncem minulého desetiletí například letos ustane pokles tříměsíční mezibankovní sazby PRIBOR.
Průměrný roční výnos tuzemského desetiletého vládního dluhopisu by se zase měl poprvé od roku 2009 zvýšit, byť stále zůstane pod úrovní jednoho procenta. Rovněž průměrná sazba hypoték v roce 2016 sestoupila na své dno a letos lze očekávat růst, byť pozvolný. Na svém dně jsou nyní také třeba sazby na spořicích účtech tuzemských bank. S nástupem Donalda Trumpa tedy pravděpodobně končí celá jedna éra vývoje globální ekonomiky, charakteristická nízkou inflací, nízkými úroky či agresívní měnovou politikou. Na řadě jsou fiskální stimuly, růst inflace i úroků. Češi se postupně budou radovat z vyšších úroků na svých vkladech, zároveň jim zdraží hypotéky. Jistě, že to všechno není pouze kvůli Trumpovi. On však podle všeho daný trend už letos výrazně podpoří a zároveň se stane symbolem, jakýmsi zosobněním nadcházející nové éry vývoje globální ekonomiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
