Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s dnes večer potvrdila Česku hodnocení bonity jeho úvěruschopnosti na stupni „AA-“. Agentura dokonce ponechává beze změny i ratingový výhled, který tudíž nadále zůstává „stabilní“. Celkové hodnocení Českého veřejného dluhu v podání Standard & Poor’s tedy zůstává neměnné už od srpna 2011.
Jedná se o příznivou zprávu pro Fialovu vládu. Dnešní hodnocení je totiž příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. Loňské pochyby byly ale dány především obavami z dopadu energetické krize na českou ekonomiku – vysoce závislou na dovozu energií z Ruska – a její veřejné finance než hrozícím, nebo snad dokonce již nastalým rozvratem veřejných financí. O něm sice hovořili například mnozí tuzemští politici, v praxi jej ale ratingové agentury nepotvrzují; nepotvrzovaly jej ani loni, tím méně letos.
Dvě další světově významné ratingové agentury, Moody’s a Fitch Ratings, loni sice zhoršily Česku ratingový výhled, nicméně rating samotný ponechaly bez změny. A letos už ve zhoršování výhledu nepokračují. Dnešní hodnocení Standard & Poor’s naznačuje, že ani tyto dvě další agentury v nadcházející době už dále ani rating, ani výhled Česku zhoršovat nebudou.
Agentura Standard & Poor’s v dnes vydaném stanovisku pozitivně hodnotí silnou finanční pozici Česka ve vztahu k zahraničí a přiměřenou úroveň veřejného zadlužení. Vskutku se tedy nepotvrzují teze o rozvratu veřejných financí. Agentura přitom ve svém hodnocení přirozeně nemohla brát naplno v potaz dopad konsolidačního balíčku, jenž byl českými poslanci schválen teprve dnes. Ten by měl dále přispět ke zlepšení stavu veřejných financí ČR, ačkoli – jak agentura podotýká – problém strukturálního rozpočtového schodku zcela nevyřeší, neboť veřejné finance zatíží zvýšené armádní a sociální výdaje. Čistý veřejný dluh by ale měl podle agentury zůstat přiměřený a do roku 2026 se stabilizovat na úrovni pod 35 procenty HDP. Ta by patřila k nejnižším v EU.
Kladně agentura hodnotí zvýšení energetické bezpečnosti Česka. Podařilo se mu podle ní snížit závislost na dovozu ruského plynu z 95 procent jeho celkových potřeb v únoru 2022 na nynější méně čtyři procenta. Česko by podle agentury mělo v letech 2024 až 2026 i díky tomu vykázat průměrný roční růst HDP čítající 2,25 procenta.
Celkově je tedy hodnocení agentury Standard & Poor’s vskutku příznivou zprávou pro Fialovu vládu. Ta má totiž nyní k dispozici mezinárodně přijímaný „štempl“ na to, že zvládla podstatnou část odstřižení od dodávek ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance; jejich stav by se naopak měl i díky její činnosti, zejména prosazenému balíčku, dále zlepšovat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
