Česká vláda rozhodla utratit desítky miliard korun za Net4Gas 

Český stát prostřednictvím společnosti ČEPS, jejímž majitelem je ministerstvo průmyslu a obchodu, kupuje plynovodní síť v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů těchto plynovodů dosud vlastnila firma Net4Gas. Za ni stát zaplatí nejvýše pět miliard korun, přičemž ovšem pořizuje rovněž 6,8 miliardy korun finančních aktiv a hlavně 33 miliard dluhu.

Potíž totiž tkví v tom, že plynovody dosud patřící společnosti Net4Gas už nyní prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostala do finanční tísně. Což rmoutilo zejména její konečné majitele: tedy německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS.

Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům tedy vytahuje pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka – a svým způsobem tudíž i na účet českého důchodce, ovšem.

Ale popořadě. Ve druhém letošním čtvrtletí se přes Česko plynovody společnosti Net4Gas přepravilo jen 151 milionů metrů krychlových plynu, tedy meziročně o bezmála 98 procent méně. Podobný fatální kolaps přepravy plynu nastal také v letošním prvním čtvrtletí. Důvod je prostý. Z důvodu odstřižení Česka od ruského plynu nyní do naší vlasti proudí plyn z Norska a z terminálů na zkapalněný plyn, dovážený ze zámoří. Tento plyn svoji „pouť“ končí v Česku. Nikam dále už neproudí. Takže Net4Gas tím pádem nemůže vybírat poplatky za tranzitní přepravu plynu dále.

Slovensko a Rakousko nyní už opět odebírají takřka výhradně plyn ruský – ten však k našim dvěma zmíněným sousedům proudí jinými plynovody, než jsou ty na území Česka. Přitom ještě loni na podzim proudil nemalý objem plynu z Česka na Slovensko. A společnost Net4Gas tedy mohla vybírat příslušné poplatky za tranzit.

Od sklonku loňského roku navíc společnosti Net4Gas nic neplatí ani ruský plynárenský kolos Gazprom. Ten si v minulosti pronajal plynovody na českém území, aby jimi mohl dodávat plyn z potrubí Nord Stream ze severu Německa do jeho jižní části, do Rakouska, Itálie a na Slovensko. Loni v září však došlo k fatální explozi jak na Nord Streamu, tak nikdy nezprovozněném „sesterském“ Nord Streamu 2. Tato potrubí vedla či měla vést plyn z Ruska přímo na sever Německa, avšak po explozích, při nichž došlo k jejich těžkému poškození, nyní plyn vést nemohou, i kdyby to bylo politicky průchodné – což ani není.

Gazprom tedy evidentně nevidí důvod, proč by měl společnosti Net4Gas dále platit za pronajatou plynovodní kapacitu, když žádný plyn jejich prostřednictvím posílat nebude.

Finanční tíseň společnosti Net4Gas zásadně umocnil fakt, že při povážlivě tenčících se výnosech z přepravy plynu a pronájmu plynovodů navíc zabředla do obřího dluhu. Ten nyní představuje zmíněných 33 miliard korun – v podobě úvěrů a vydaných dluhopisů splatných mezi lety 2025 a 2028.

Pokud by firmu Net4Gas nepřevzal český stát nebo nějaký jiný zájemce, ztrátu 33 miliard by nějak museli „zalepit“ – půl na půl – Allianz a kanadští důchodci. Jestliže ovšem Fialova vláda plynovody kupuje, přebírá s nimi i dluh. Takže Allianz, ani kanadští důchodci nic „zalepovat“ nemusejí. Tedy nemusejí odepisovat příslušnou ztrátu. Ulevilo se jim.

Jen na ponížení mimořádné valorizace penzí přitom letos česká vláda ušetřila zhruba 20 miliard korun. Takže když nyní přebírá dluh kanadských důchodců vzniklý na již nevyužívaných českých plynovodech – odpovídající tedy zhruba 17 miliardám korun –, vlastně tím „bere českým důchodcům, aby dala těm kanadským“.

Na to, že vládou nyní schválené pořízení společnosti Net4Gas, je sice možná výhodné pro kanadské důchodce, ale mnohem méně již pro ty české a vlastně celý český stát, upozorňuje ve svém nejnovějším příslušném posudku světově významná ratingová agentura Fitch (zde). Ta letos v květnu společnosti Net4Gas varovně zhoršila rating. Zhoršení ratingu, které v praxi odráží vzestup rizika bankrotu firmy, zdůvodňuje Fitch výše zmíněným citelným poklesem zisku z poplatků za přepravu a pronájmu potrubí.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin