Pohonné hmoty v Česku dále zdražují – a zdražovat budou

Ceny pohonných hmot v Česku dále stoupají, zejména pak nafta. Včera se litr motorové nafty prodával průměrně celorepublikově už za 40,43 koruny, vyplývá z dnes zveřejněných údajů CCS. Jedná se o nejvyšší cenu nafty od začátku loňského prosince. Za poslední týden nafta zdražila o 21 haléřů na litr. Benzín nyní vyjde na průměrně na 40,58 koruny. Za poslední týden tedy podražil o deset haléřů na litr a je nejdražší od konce loňského listopadu.

Důvodem pokračujícího vzestupu cen pohonných hmot je především zdražující ropa. Cena severomořské ropy Brent, jež světu slouží jako referenční, za poslední měsíc poskočila o zhruba dvanáct procent. Nyní se barel Brentu prodává za více než 97 dolarů, o čtyři dolar dráž než pouze před týdnem a za skoro nejvyšší ceny za posledních dvanáct měsíců. Ke zdražování pohonných hmot u českých čerpacích stanic pak přispívá také oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Česká měna za poslední měsíc ztratila vůči té americké 4,5 procenta, když se včera dolar prodával až za více než 23,22 koruny. Koruna tak včera byla vůči dolaru nejslabší za celé období od loňského prosince.

Ropa na světovém trhu tedy zdražuje i přesto, že dolar obecněji zpevňuje, což jen podtrhuji razanci současného zdražování ropy. Americká ropná společnost Chevron či tamní banka Goldman Sachs prognózují, že cena ropy Brent může v dohledné době pokořit psychologickou hranici sta dolarů za barel. Další zdražování ropy je vysoce pravděpodobné. Kvůli drahé a zdražující ropě dnes například také klesají akcie v rámci asijského obchodování, neboť investoři se kvůli drahé ropě smiřují se scénáře zesílených inflačních tlaků pod delší dobu, tedy i déle zvýšených úrokových sazeb, ergo delší dobu hůře dostupných úvěrů. Hůře dostupné úvěry pochopitelně oslabují poptávku po akciích, neboť investoři vyhlíží slabší investice firem a jejich horší ziskovost.

V příštím týdnu se proto čeští motoristé musí připravit na zdražení nafty o zhruba padesát haléřů na litr, litr benzínu by měl podražit o nějakých 30 haléřů na litr.

Klíčovou příčinou zdražování ropy je koordinované omezení těžby v podání klíčových ropných vývozců, Saúdské Arábie a Ruska. Obě země svoji těžbu škrtí – a škrtit hodlají minimálně do prosince –, aby tak zvýšily finanční příjem své státní kasy. Rusko potřebuje další peníze na válku na Ukrajině či třeba i na severokorejské zbraně. Ke zdražování ropy dále přispívá zlepšující se makroekonomický výhled USA a Číny a povážlivý pokles zásob ropy v USA. Je ovšem pravda, že zmíněný zlepšující výhled mohou opět zhoršit právě vysoké ceny ropy. Ty představují čerstvý inflační tlak, jenž by mohl způsobit třeba to, že ekonomika Spojených států, největší na světě, nakonec nepřistane měkce, ale tvrdě. Zkrátka a dobře, vysoké ceny ropy zvyšují riziko, že inflaci se v USA podaří zcela zkrotit pouze vyvoláním poměrně hluboké recese – což ostatně odráží také zmíněný dnešní pokles asijských akcií.

Karel OPEC však i tak pro poslední letošní čtvrtletí varuje před největším deficitem ropy za posledních nejméně šestnáct let. Podle jeho čerstvé prognózy by zejména z důvodu zmíněné ropné politiky Rijádu a Moskvy měl deficit ropy dosahovat celosvětově k 3,3 milionu barelů denně. Jednotlivé země by tak v nebývalém objemu musely ropu čerpat ze svých rezerv, což by pochopitelně jen dále podpořilo růst její ceny.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin