Německá vláda kancléře Scholze nyní čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a jako svého druhu „poslíček“.
Společnost SEFE (Securing Energy for Europe), kterou vlastní Scholzův kabinet, začátkem října plánuje převézt ruský zkapalněný plyn ze sibiřského poloostrova Jamal. I když cílovou destinací dodávky není kterákoli evropská země, nýbrž Indie, přesto například němečtí opoziční politici vládu v Berlíně těžce kritizují. Podle nich by se neměla zapojovat do jakéhokoli obchodování s ruským plynem, pokud má svět brát vážně její deklarovaný proukrajinský a protiruský postoj.
Scholzův kabinet ovšem odpovídá, že danou roli prostředníka v obchodování s ruským plynem „zdědil“ a že je ekonomicky nejsmysluplnější v dané situaci jednat v souladu i tedy se „zděděnými“ kontrakty. Scholzova vláda totiž zmíněnou společnost SEFE „zdědila“ v rámci svého znárodnění společnosti Gazprom Germania. Gazprom Germania patřila pod křídla ruského plynárenského kolosu Gazprom, a potažmo tedy fakticky pod křídla samotného Kremlu.
Po loňském vpádu Ruska na Ukrajinu Scholzova vláda nakonec přistoupila ke znárodnění majetku Gazprom Germania, tedy včetně společnosti SEFE a jejích kontraktů. Mezi tyto kontrakty patří i ty týkající se právě dodávek ruského plynu do Indie. Scholzova vláda nyní tvrdí, že za neplnění těchto smluv by jí hrozily sankce, pročež se ke kontroverzní přepravě ruského plynu uchyluje. Takové zdůvodnění ale kritikům nestačí a žádají okamžité ukončení jakéhokoli obchodování s ruským plynem v podání berlínského kabinetu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
