Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo
21. června 2023
Solární boom, jejž v Česku loni vystupňoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu a jeho důsledky, vede letos stále častěji k záporným okamžitým... více
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky.
Trh nyní sází na to, že ještě letos ČNB sníží základní sazbu ze stávajících sedmi na šest procent. Představitelé bankovní rady ČNB ovšem tyto vyhlídky krotí a tvrdí, že tak rychle sazby snižovat nebudou – a že se snižováním nemusí letos vůbec začít. O to razantněji v takovém případě ovšem půjdou s úroky dolů v příštím roce.
I dnešní čísla totiž potvrzují, že vysoké úrokové sazby českou ekonomiku dusí, podobně ovšem jako stále klesající reálné výdělky lidí. Česko tak nadále čelí klesající reálné spotřebě domácností, přičemž tento vývoj není s to vyvážit – a do celkového růst překlopit – ani zlepšující se zahraniční obchod, těžící zejména z odeznění „čipového hladomoru“ v oblasti automobilové výroby.
Za celý letošní rok tudíž česká ekonomika vykáže nevýrazný růst čítající jen 0,2 procenta. V příštím roce díky snížení inflace – dost možná i pod cíl ČNB ve výši dvou procent – a souvisejícímu citelnému snížení úrokových sazeb přidá zhruba dvě procenta.
Solární boom, jejž v Česku loni vystupňoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu a jeho důsledky, vede letos stále častěji k záporným okamžitým... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.