Ruskou ekonomiku po Prigožinově pokusu o puč svírá nejistota
Víkendový pokus o puč v Rusku má dnes dohru na trzích. Ruská měna oslabila před polednem středoevropského času na více než... více
Ruská měna prudce oslabuje nad úroveň 93 rublů za dolar. Tak slabá byla naposledy loni v březnu, v bezprostředním důsledku invaze na Ukrajinu a prvních souvisejících sankcí.
Nyní je bezprostředním důvodem zpráva, že vůdce Wagnerovy žoldácké skupiny Jevgenij Prigožin má být zpět v Rusku. Dosud se mělo za to, že Prigožin setrvá v Bělorusku, kde pobýval v exilu poté, co se koncem června pokusil o svého druhu puč. V jeho rámci se chtěl zbavit špiček ruského armádního velení, případně je přimět jinak k odchodu.
Devizoví obchodníci si zvěsti o Prigožinově návratu do vlasti vykládají jako možný příznak slábnutí moci ruského prezidenta Vladimira Putina. Takový vývoj by ovšem znamenal růst pravděpodobnosti zásadnějšího otřesu ruské politiky a tím pádem také ekonomiky. Putinův pád by celé Rusko mohl uvrhnout do nejistoty a chaosu, podobajícímu se dění v době rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let.
Kreml sám uvádí, že žádoucí je pro něj pohyb kursu v rozmezí od 80 do 90 rublů za dolar. Toto pásmo však ruská měna opustila již včera a dnes dále citelně slábne. Od nezdařeného Prigožinova puče před dvěma týdny ztratila již deset procent, za celý letošek pak dokonce zhruba 25 procent. Společně s argentinským pesem a tureckou lirou představuje rubl celosvětově měnu s vůbec nejhorší letošní výkonností.
Víkendový pokus o puč v Rusku má dnes dohru na trzích. Ruská měna oslabila před polednem středoevropského času na více než... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.