Míra nezaměstnanosti klesá

Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci května 3,5 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského listopadu, klesla v souladu s očekáváním z dubnové hodnoty 3,6 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 32 tisíc. To je nejvyšší údaj od loňského listopadu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý. Pokles míry nezaměstnanosti souvisí s nástupem teplejšího počasí, kdy každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví apod. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.

Nejvýraznější inflace za posledních zhruba třicet let a energetická drahota tak pro český trh práce nepředstavují takový otřes, jakým byla covidová krize. Vždyť loni v květnu, před tím, než se mohla inflační a energetická krize na trhu práce výrazněji projevit, činila míra nezaměstnanosti 3,2 procenta. Byla tedy meziročně nižší o 0,3 procentního bodu. Jenže v květnu před dvěma lety, v roce 2021, činila míra nezaměstnanosti 3,9 procenta. Byla tedy hned o 0,4 procentního body vyšší než letos a o 0,7 procentního bodu vyšší než loni. To dokládá, že dopad covidové situace na trh práce byl závažnější než dopad inflační a energetické krize.

Při pohledu na vývoj na trhu práce a na vývoj nezaměstnanosti tak nelze tvrdit, že nynější situace je z ekonomického hlediska závažnější než ta covidová. Nelze vlastně tvrdit ani to, že je plně srovnatelná. Přitom takové teze někdy veřejným prostorem znějí, i od vládních politiků, kteří se tak snaží hájit, proč se jim dosud nepodařilo výrazněji zmírnit tempo zadlužování České republiky.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin