Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
S největší pravděpodobností tak vláda bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Ten stávající totiž počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Tato úroveň ale podle všeho bude překonána již v tomto měsíci, a to už nejspíše v jeho první polovině. Vždyť jen za samotný květen narostl deficit státního rozpočtu o 71,4 miliardy korun. Nelze předpokládat, že by se během června tempo zadlužování dramaticky snížilo.
Ve druhé polovině roku bude nárůst deficitu pomalejší než v jeho první polovině, to ovšem stále znamená, že bude činit citelně více než 300 miliard korun, takže novelizace rozpočtového zákona je stále na místě. Rozpočet totiž letos může skončit schodkem až ve výši 350 miliard korun.
Ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád tradičně slabší, zároveň saldo hospodaření státního rozpočtu vylepší příjmy z daně z mimořádných zisků či dividenda ČEZ.
Ministr financí Zbyněk Stanjura navíc v dnešním prohlášení slibuje sadu mimořádných opatření, jimiž by chtěl zmírnit tempo zadlužování už letos ve druhé polovině roku. Chce na platech státních zaměstnanců a chodu státu ušetřit již letos ve druhém pololetí zhruba 20 miliard korun. Je ovšem otázkou, zda se takový závazek podaří naplnit. Vždyť již nyní se ozývají dokonce i některá ministerstva, například ministerstvo zahraničních vztahů, která odmítají plán redukce výdajů na státní zaměstnance zahrnuté do nedávno navrženého konsolidačního balíčku.
Balíček ovšem zahrnuje úspory až od roku 2024, nikoli ještě za letošek. Když ovšem část státní správy odmírá zeštíhlující kroky navržené pro příští rok, těžko se smíří s mimořádnými kroky, jež Stanjura zamýšlí uskutečnit ještě letos, ještě nad rámec toho, co je navrženo v balíčku. Hrozí tak pětikoaliční rozmíška, dost možná nejzávažnější za dobu existence této vlády.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
