Pohonné hmoty v Česku zlevňují a budou i nadále. Dramatické je zlevňování hlavně u nafty. Její cena za poslední týden klesla o takřka 80 haléřů na litr. Bezprostředním důvodem je zlevnění velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu. Tam se včera její cena propadla pod psychologickou úroveň 700 dolarů za tunu, poprvé od začátku ledna 2022. Proto v nadcházejícím týdnu cena motorové nafty klesne pod úroveň 33 korun za litr. Bude tak takřka o dvacet korun levnější než loni v březnu.
Cenu pohonných hmot v ČR tlačí dolů také padající ceny ropy a nadále poměrně silná úroveň kursu koruny k dolaru. Ropa Brent za poslední dva týdnu ztratila v přepočtu do korun, tedy po zohlednění kursu, o více než desetinu. Toto citelné zlevnění ještě čerpací stanice v ČR teprve promítnou do svých cen. Benzín tak v příštím týdnu zlevní o čtyřicet haléřů na litr a nafta zhruba o 90 haléřů na litr. Cenu ropy sráží obava z ekonomického útlumu, ba recese v USA i jinde ve světě. A také nadále vysoké úrokové sazby, jimiž se centrální banky snaží bojovat s inflací. Bezprostředně také vyjádření Ruska, že dále neplánuje omezovat těžbu ropy.
Česká vláda by tak s platností už od 1. července, nebo dokonce 1. června mohla rozhodnout u zrušení snížení spotřební daně z ní. K němu došlo loni k 1. červnu v důsledku historicky rekordního zdražení pohonných hmot v důsledku únorové invaze Ruska na Ukrajinu a souvisejících sankcí. Zatímco u benzínu vláda snížení spotřební daně s koncem září 2022 ukončila, v případě nafty pokračuje dále.
Veřejná kasa tak ztrácí miliardy. Pokud by se spotřební daň z nafty vrátila na původní úroveň, tj. o 1,50 koruny na litr výše, třeba letos k 1. červenci, veřejné kase to jen letos ve druhém pololetí vynese celkově zhruba 4,8 miliardy korun navíc. To je více než má celoročně vynášet třeba uvažované zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření.
Pokud ke zrušení snížení spotřební daně z nafty dojde, řidiči se musí připravit na skokové zdražení nafty o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť z ceny navýšené o vyšší spotřební daň se ještě odvede vyšší DPH. Čerpací stanice v případě zvýšení spotřební daně promítnou takové zvýšení do finální ceny okamžitě, nebudou „otálet“ jako v případě snižování daně, kdy si obvykle alespoň po určitý čas „mastí kapsu“ na úkor řidičů tím, že nejdou s cenou hned dolu v rozsahu snížení daně, ale navyšují si marži.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.