Elity amerického establishmentu připravují Ukrajinu na to, že může být nevyhnutelné zasednout k jednacímu stolu

Elity amerického establishmentu, i finančního, připravují Ukrajinu na to, že může být nevyhnutelné usednout k jednacímu stolu a ukončit boje. Prý chybí munice, válka je drahá a tříští americké síly.

„Pokud Ukrajina opravdu dramaticky nezíská na bojišti navrch, nezbytně vyvstane otázka, zda nastal čas k jednáním o zastavení bojů,“ cituje server Politico Richarda Haasse, po dvě desetiletí prezidenta velevlivného Výboru pro zahraniční vztahy (zde). „Jsou nákladné, dochází nám munice a musíme být připraveni na jiné eventuality jinde ve světě.“

Ve vedení Výboru pro zahraniční vztahy, založeného roku 1921, dlouhá léta stál David Rockefeller, neoficiální emisar hned několika amerických prezidentů. Nyní v něm působí třeba Timothy Geithner, bývalý ministr financí USA, Fareed Zakaria, prominentní novinář CNN a Washington Post, či Larry Fink, šéf společnosti BlackRock. BlackRock představuje největšího správce investic na světě; obhospodařuje také investice České národní banky za stovky miliard korun.

To, že elity amerického establishmentu, včetně právě Výboru pro zahraniční vztahy, s rostoucí intenzitou připravují Ukrajinu na potřebu usednout k jednacímu stolu a ukončit boje, se může zejména ze středoevropského pohledu zdát nečekané. Ostatně právě středoevropští premiéři – polský, český a slovenský – se předevčírem v magazínu amerických elit, Foreign Affairs, vydávaném zrovna Výborem pro zahraniční vztahy, nikoli náhodou snažili společným článkem (zde) zvrátit tento stále hmatatelnější posun nálad amerického establishmentu.

Jenže podobně nečekané se zase může jevit třeba nedávné polské (a následně i slovenské) rozhodnutí pozastavit či zásadně omezit dovoz ukrajinského obilí a zemědělské produkce. Varšava přitom představuje dosavadního celkem jednoznačného a rozhodného spojence Ukrajiny, a to třeba i ve vztahu k budování plynovodu Nord Stream 2. Proti němu se společně s Kyjevem stavěla už v době před ruskou invazí, kdy Německo a další západoevropské státy, resp. jejich energetické firmy, počítaly s jeho spuštěním.

Jestliže tedy nyní Varšava či i Bratislava celkem již bez mrknutí oka staví zájmy svých zemědělců před zájem válkou zmítané Ukrajiny, nelze posun nálad amerického establishmentu vidět jako až tak nečekaný.

I ve Spojených státech se totiž blíží volby – jako třeba v Polsku. A zatímco vládní politici ve Varšavě prioritizují své zemědělce před zájmy Ukrajiny, také Spojené státy musí prioritizovat.

A podstatné části jejich elit se zkrátka dlouhodobé angažmá na Ukrajině jeví být nebezpečným tříštěním sil, finančních i vojenských, tváří v tvář skutečně fatální výzvě, Haassovými slovy „eventualitě“ – tedy zachování stávajícího postavení Tchaj-wanu vzdor stále asertivnější Číně.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin