Pád Silicon Valley Bank by neměl fatálně poškodit české banky

Americké úřady dnes převzaly kontrolu nad šestnáctou největší bankou USA, Silicon Valley Bank. Srovnatelně velká a významná finanční instituce v USA padla naposledy během vrcholné fáze finanční krize roku 2008.

Nervozita kolem Silicon Valley Bank už včera stahovala dolů americké bankovní tituly. Například největší americká banka, JP Morgan Chase, ztratila přes pět procent. Dnes však přidává zhruba 2,4 procenta. Růst dnes vykazuje i například další velká americká banka, Wells Fargo. Kolem nulové hodnoty oscilují akcie Bank of America a Citigroup. Drtivá většina dalších, menších a často regionálněji orientovaných bank v USA, mezi něž patří i Silicon Valley Bank, však klesá i dnes.

To znamená, že trh se obává „rozlití“ krize kolem Silicon Valley Bank, ale zatím spíše jen v segmentu malých a středně velkých amerických bank. Největší bankovní domy v USA, které mají zároveň silnou mezinárodní angažovanost, zatím v očích trhu zůstávají vůči možnému zásadnějšímu otřesu amerického bankovnictví do značné míry imunní. To signalizuje, že případná americká bankovní krize by neměla přerůst v mezinárodní záležitost a neměla by se tak například týkat evropských bank, včetně těch českých.

Bankovní tituly obchodované na pražské burze však dnes přesto ztrácely. Erste Bank zejména právě v důsledku dění v USA odepsala přes čtyři procenta, Komerční banka necelá dvě a Moneta bezmála jedno procento. Tyto poklesy jsou však zatím spíše důsledkem jen určité negativní psychologické vlny, jež může rychle opadnout, pokud kolaps Silicon Valley Bank zůstane ojedinělým jevem nebo pokud nepřeroste v rozsáhlejší krizi amerického bankovnictví, jež by se dotkla také tamních největších bank, těch již zmíněných světově významných.

Sillicon Valley Bank ve středu šokovala trhy nečekaným prohlášením, že musí svůj kapitál navýšit pod tíhou nastalých, nepříznivých okolností. Banka se zaměřuje na obsluhu a financování startupových projektů, tedy mladých technologických firem, které jsou obecně relativně vysoce citlivé na vývoj tržních úrokových sazeb. Za účelem navýšení kapitálu měla banka v úmyslu vydat nové akcie. Získaným kapitálem zamýšlela zacelit ztrátu plynoucí z rozprodeje cenných papírů, například dluhopisů vlády USA. Ty musela nouzově prodat, aby obstarala prostředky své klientele, oněm startupům, které v podmínkách zvyšujících se úrokových sazeb upadají do nečekaně značných ztrát. Tyto ztráty oslabovaly kapitálovou pozici samotné Sillicon Valley Bank. Zejména v důsledku jejího středečního prohlášení se začaly objevovat vážné pochyby o její finanční kondici a objevily se zprávy o masových výběrech vkladů její klientely, které daným startupům doporučovali i jejich investoři, často prominentní jména branže rizikového kapitálu, jako je Peter Thiel. V důsledku nastal takzvaný „run na banku“, při němž se klienti snaží houfně a v panice vybrat své vklady. Za takové situace je vážně otřesena důvěra v danou banku a ta tak tím okamžikem prakticky přestává být schopna plnit svoji základní roli – důvěra je v bankovnictví vším. Včera se v důsledku toho propadly akcie banky o 60 procent. A dnes muselo být obchodování s nimi pozastaveno.

Zatím zůstává otázkou, zda „run“ na Silicon Valley Bank bude jen ojedinělou, izolovanou záležitostí, nebo zda jde o počáteční projev širšího fenoménu. Každopádně americké banky začínají pořádně pociťovat tíhu vysokých úroků, z nichž ještě loni tak dobře žily. Na straně jedné je do tísně vhání nutnost jít s úroky na vkladech výše, aby zamezily historicky nebývalému odlivu peněz střadatelů, loni největšímu od roku 1948, na straně druhé pak nutná obezřetnost v navyšování úroků na úvěrech. A vůbec v samotném poskytování úvěrů. Vždyť pokud v USA udeří recese, rozpůjčované peníze už banky nemusí nikdy spatřit, a to v celkem rozsáhlé míře.

Nepříznivou zprávu ohledně hrozící recese bankám nesou dluhopisové trhy. Jsou v takzvané inverzi. Obvykle je tomu tak, že úrok na dluhopisech s delší dobou do splatnosti je vyšší než úrok na dluhopisech s kratší dobou do splatnosti. Už jen proto, že vzdát se svých peněz na delší dobu je rizikovější než oželet je po dobu kratší. V delší době přirozeně může dojít k průšvihu spíše.  Panuje-li ovšem ona inverze, je tomu mimořádně jinak. Opačně. A to přesně se nyní v USA děje. Úrok na dvouletém dluhopisu vlády USA v tomto týdnu – poprvé od roku 1981 – vyskočil o více než celý jeden procentní bod nad úrok na desetiletém dluhopisu téže vlády. To znamená, že investoři poměrně výrazně přesouvají peníze z dvouletých do desetiletých dluhopisů, neboť v období příštích právě zhruba dvou let se obávají závažného útlumu americké ekonomiky.

Tento propad, jak se obávají, způsobí americká centrální banka, která nakonec nebude mít jinou možnost než s přetrvávající inflací skoncovat přechodným výrazným zvýšením základní úrokové sazby a souvisejícím vyvoláním recese.

To je tedy jen další bolehlav pro americké banky. Se vzestupem úroků centrální banky rostou úroky na mezibankovním trhu. V jeho rámci si jednotlivé komerční banky vzájemně krátkodobě půjčují, aby vykryly momentální potřeby financování. Mezibankovní trh v USA nyní vykazuje nejvyšší úrokové sazby od sklonku roku 2007, od doby před úderem světové finanční krize. Tu odstartovaly právě problémy amerických bank.

Banky jsou tedy přiblíženou úrokovou inverzí poškozeny zvláště tíživě. Samy si – na mezibankovním trhu – půjčují za „krátké“ úroky, zatímco úvěry poskytují dlouhodobě. Třeba hypotéky i na několik desítek let. Jestliže tedy kvůli inverzi rostou krátkodobé úroky, bankám mizí příležitost zisku hned z více důvodů. Na mezibankovním trhu jim kvůli růstu krátkodobých úroků stoupají náklady krytí dlouhodobých úvěrů. A úrok na dlouhodobém úvěru nemohou navýšit, jak by chtěly. Když s ním půjdou nahoru příliš, budou se investoři o to více místo v bance financovat dlouhodobými dluhopisy. Jejich úroky, na rozdíl od těch na krátkodobých dluhopisech, nerostou, což je právě další zdroj oné nebývalé inverze. S růstem úroků na krátkodobých dluhopisech zároveň stoupá atraktivita těchto nástrojů v očích střadatelů, kteří do nich v historicky bezprecedentní míře přesouvají své prostředky z bankovních účtů. To banky, jak už víme, nutí jí nahoru s úrokem na vkladech, což dále snižuje prostor pro jejich zisk. V krajním případě taková situace může dovést banku až k fatálnímu pádu, jak dokládá dnešní kolaps Sillicon Valley Bank.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin