Margaret Sangerová v roce 1952 věnovala 150 000 dolarů doktoru Gregoru Pincusovi, hlavnímu tvůrci antikoncepční tablety, která změnila svět jako máloco.
Margaret Sangerová byla v první polovině 20. století průkopnicí feministického hnutí v Americe. Málokdo ale ví, že stála i za zrodem antikoncepční pilulky (kromě jiných věcí, které se naštěstí neujaly – jako nápad sterilizace údajně méněcenných duševně a fyzicky postižených osob). Sangerová v roce 1952 věnovala 150 000 dolarů doktoru Gregoru Pincusovi, který je hlavním tvůrcem antikoncepční tablety, která změnila svět jako máloco. Změnila ho ale tak, jak by se líbilo Sangerové?
Pilulka rozhodně zamávala se zavedenými pořádky.
Pro ženy znamenala především ostřejší souboj na sňatkovém trhu. Ekonom Tim Harford v knize Logic of Life argumentuje, že díky pilulce je pro muže mnohem jednodušší než kdykoli předtím užít si dostatek sexu mimo manželství a jejich motivace ke svatbě klesá.
V době před příchodem orální antikoncepce byly ženy téměř bez výjimky velmi vybíravé, co se týče intimního partnera – nechtěné těhotenství ženě přineslo nejen ostudu, ale bylo (a stále je) velice nákladné. Poněkud uvolněnější dívky si ale díky antikoncepci mohou užít sexu do sytosti – bez obav z otěhotnění. Tím ovšem na sňatkovém trhu klesá cena těch ostražitějších děvčat. Člověk je ale tvor vynalézavý, a tak se ženy adaptují.
Jak? Investují do vzdělání. A jsou v tom úspěšné -diplom dnes získává prakticky v celém vyspělém světě více žen než mužů. Vzdělání zvyšuje šance žen na trhu práce a pilulka je pro zaměstnavatele alespoň zčásti signálem, že žena nepřeruší slibnou kariéru. Navíc s každým rokem, s nímž žena odloží početí dítěte, vzrůstají její celoživotní příjmy o desetinu. Biti jsou tentokrát ti muži, kteří také investují do vzdělání.
Zjišťují, že je obtížnější nalézt vzdělanou ženu (srovnatelná výše dosaženého vzdělání je důležitým faktorem úspěšnosti vztahu), jež bude ochotna vzdát se kariéry ve prospěch založení rodiny.
Vzdělání dalo ženám větší možnosti v případě rozvodu – nejsou už ekonomicky tolik závislé na muži. Je jakousi rozvodovou pojistkou, protože umožní rychlejší návrat do zaměstnání za slušnou mzdu (z alimentů totiž – jak známo – vyžít nejde).
A ženy toho využívají. Statisticky viděno totiž právě ony podávají jasnou většinu žádostí o ukončení manželství. Má to své kladné stránky. Snadné rozvody vedly k poklesu domácího násilí o třetinu, snížil se počet žen zavražděných partnerem a klesla i ženská sebevražednost. Ale jak ví asi každý, kdo rozvodem prošel, negativ také není málo… Je to jako začarovaný kruh: snadný rozvod nutí ženy myslet na kariéru a touha po kariéře zase v důsledku usnadňuje rozvody. Co bylo dříve, vejce, nebo slepice? Těžko říci. Jisté je, že tento začarovaný kruh by bez vynálezu antikoncepční pilulky neexistoval.
Vyšlo v Psychologii dnes.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
