V příštím roce by se měla průměrná cena barelu ropy Brent pohybovat kolem úrovně jednoho sta dolarů. Tedy bude v průměru vyšší, než je dnes, kdy činí 82 dolarů za barel. Spojené státy a Evropa sice v příštím roce projdou ekonomickým útlumem, což jejich poptávku po ropě oslabí, ovšem toto oslabení budou více než kompenzovat zejména Čína a Indie. Tyto a četné další asijské ekonomiky v příštím roce poměrně svižně porostou, což podpoří globální poptávku po ropě a ropných produktech. Čína poroste z velké části proto, že letos koncem roku opustila politiku drakonických covidových uzavírek a restrikcí, což by mělo být její ekonomice významnou vzpruhou. Čína či Indie přitom patří k největším dovozcům ropy a ropných produktů na světě.
Koruna bude vůči dolaru v průběhu příštího roku postupně posilovat, což bude mírnit dopad zdražující ropy do cen pohonných hmot v ČR. Ty by se tak v zásadě neměly příliš lišit od cen současných. Benzín se nyní v Česku prodává celorepublikově průměrně za zhruba 36,40 koruny za litr, nafta pak za 37,90 koruny za litr. Lze předpokládat, že v příštím roce budou ceny v průměru nepatrně vyšší, než odpovídá těmto úrovním. Benzín by tak měl být průměrně za zhruba 37,50 koruny za litr, nafta za zhruba 39,30 koruny za litr.
V únoru vstoupí v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, které může přechodně zvýšit cenu paliv v EU, hlavně dieselových, avšak nemělo by jít o nic fatálního. Záleží ovšem na razanci ruské odezvy. Na prosincové embargo EU na dovoz ruské ropy a na sankční zastropování cen jeho ropy vyvážené námořní cestou ovšem Rusko zatím reaguje poměrně bezzubě, takže podobný vývoj lze předpokládat při uvedení únorového embarga. To znamená, že by jeho důsledkem neměla být nijak výrazně zdražení cen pohonných hmot v ČR.
Celý příští rok však i nadále bude rokem značné nejistoty, zejména z důvodu pokračující války na Ukrajině. Ta stále může ovlivnit ceny pohonných hmot v ČR velice výrazně, takže nelze zcela vyloučit ani alespoň přechodný návrat cen pohonných hmot k úrovni 50 korun za litr či dokonce na dní. V tuto chvíli Rusko na bojišti zjevně nedosahuje svých záměrů. Nelze však očekávat, že se jen tak stáhne. Pokud by se například rozhodlo použít jaderné zbraně, byť třeba i „jen“ taktické povahy, svět se ocitne opět v šoku a cena ropy a pohonných hmot by vyletěla. Další geopolitickou hrozbou, jež by citelně ovlivnila i cenu pohonných hmot v ČR, je napětí mezi USA a Čínou ohledně Tchaj-wanu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
