Zrušení povinných pracovních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, které dnes oznámil ministr zdravotnictví, je z ekonomického hlediska rozumným krokem. Stejně tak zrušení vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž ušetří ročně vyšší stovky milionů korun, jelikož už nebudou muset vstupní a povinné prohlídky proplácet. Odpadne jim také související zbytečná, leč zatěžující administrativa. Ušetřené peníze a čas tak budou moci využít smysluplněji, což ekonomiku jako celek jedině podpoří.
Pracovní prohlídky stejně velmi často představují pouze „hru“ na vyšetření. Lékař předstírá, že vyšetřuje, pacient, že je vyšetřován. Hlavní je lékařův podpis a razítko na příslušném dokumentu. Ten ovšem doprovází příslušné finanční plnění, které právě nemístně zatěžuje zaměstnavatele. Ti tak ročně utrácejí stovky milionů korun za pouhou „hru na lékařské vyšetření“.
V rámci „hry na vyšetření“ se ovšem samozřejmě zaměstnanec musí do ordinace dostavit a lékař vyplnit příslušný dokument a dát razítko, aby bylo všechny náležitosti splněny, jak žádá zákon. To obírá o (pracovní) čas nejen zaměstnance, a tedy jeho zaměstnavatele, ale zejména samotného lékaře.
Lékaře se tudíž nyní budou moci místo plané administrativy a „hry na vyšetřování“ soustředit na vyšetřování skutečně nemocných, kteří do ordinace dorazili proto, že je něco opravdu trápí, a nikoli proto, že jim to nakázal zaměstnavatel. Kapacita lékařů k vyšetřování skutečně nemocných pacientů by se tak mohla navýšit až o patnáct procent, což například pomůže včasněji odhalit závažnou chorobu. Dlouhodobě by tak mohlo zrušení povinných prohlídek paradoxně zlepšit zdravotní stav populace.
U nerizikových profesí, jakou jsou kancelářské práce, navíc nedává smysl, aby se o zdraví zaměstnance z nařízení zákona „staral“ zaměstnavatel. Starost o vlastní zdraví je především věcí každého občana, nikoli toho, kdo mu dává práci.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.