Český statistický úřad dnes zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu. Podle něj měla česká ekonomika vykazovat růst jen 1,6 procenta meziročně a propadat se mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Pro drtivou většinu expertů oslovených agenturou Bloomberg je zlepšení oproti předběžnému odhadu příjemným překvapením, neboť i po zpřesnění čekali výsledky na úrovni předběžného odhadu – jak v případě meziročního, tak mezičtvrtletního údaje.
Poměrně nečekané zlepšení předběžného odhadu má na svědomí zejména vyšší než předpokládaná odolnost tuzemské průmyslové výroby, ale také maloobchodních tržeb vůči současné náročné ekonomické situace u nás i v zahraničí, dané dopady války na Ukrajině, odeznívající pandemie a mimořádně inflace. Zároveň se projevily příznivější než očekávané zahraniční vlivy, hlavně překvapivě silný vývoj německé ekonomiky.
Meziroční růst české ekonomiky pramení předně ze stále poměrně silné zahraniční poptávky po českém exportu a přispěly k němu také investice. Průmyslové výrobě, a tedy i exportu pomáhá to, že se obnovují mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce, takže výrobní vstupy jsou stále dostupnější. Naopak výkon ekonomiky stahovala ve třetím čtvrtletí dolů zejména spotřeba domácností a z menší části také vládní výdaje.
Domácnosti své výdaje meziročně snížily o 5,9 procenta, v porovnání se druhým čtvrtletím pak o 3,2 procenta. V tomto ohledu se tedy zhmotnil pesimismus tuzemských domácností stran jejich vlastní finanční situace a příslušeného výhledu. Ten byl totiž letos ve třetím čtvrtletí dosud nejvýraznější v celé historii sledování od roku 2003. Na domácnosti tíživě dolehla zejména energetická drahota a obecně mimořádně silné inflační tlaky napříč celou ekonomikou. Ty letos snižují kupní sílu domácností suverénně nejvýrazněji v celé historii ČR. Reálně letos výdělky v Česku poklesnou o přibližně devět procent, přičemž dosud nejhorší byl v tomto ohledu rok 2013, kdy ovšem klesly pouze o 1,5 procenta.
Za celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky o 2,5 procenta, přičemž se v něm projeví i ponížená srovnávací základna loňského roku, kdy se ještě ekonomika zejména v prvním pololetí potýkala s covidovými restrikcemi. V příštím roce se tuzemská ekonomika propadne nejspíše o 0,4 procenta. Recese se ovšem odehrává už nyní, neboť i v probíhajícím čtvrtém čtvrtletí je třeba počítat s mezičtvrtletním poklesem HDP.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
