Rozdíl mezi výnosy francouzských a německých vládních dluhopisů je nejvyšší od roku 2012. Trhy tak reagují na možné zvolení Marine Le Penové v jarních prezidentských volbách ve Francii.
Na druhou stranu, rozdíl ve výnosech amerických a francouzských bondů se dnes nachází zhruba tam, kde byl po převážnou většinu let 2015 a 2016. To znamená, že trh pouhou hrozbu zvolení Le Penové oceňuje obdobně jako vítězství Donalda Trumpa v listopadových volbách v USA. Byť, pravda, francouzský dluhopisový výnos pomáhá snižovat politika ECB, zatímco výnosy amerických bondů navyšuje Trumpem slibované masivní navýšení vládních výdajů.
Na to, že se Le Penová netají plány na vystoupení Francie z eurozóny, je však růst výnosů z francouzských dluhopisů stále mírný. Rozdíl mezi těmi francouzskými a německými je pořád jen zhruba na 40 procentech hodnoty z listopadu 2011. Trh evidentně věří, že Le Penová všechny své sliby nenaplní. Už v červnu se budou ve Francii konat parlamentní volby. I kdyby se Le Penová dostala do Elysejského paláce, jen těžko k tomu navíc její strana ovládne parlament. Bude se proto muset spokojit s „kohabitací“, se stavem, kdy jsou vláda a parlamentní většina vůči prezidentovi v opozici a z prezidenta se stává víceméně jen ceremoniální figura. Až budou trhy z Le Penové opravdu vyděšené, bude to vypadat jinak.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
