Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta.
Jedná se o přílišné navýšení. V současné době rapidní inflace by mělo být navýšení minimální mzdy spíše symbolické, například o 400 korun. Navyšování mezd a platů v minulých letech citelně přispělo k vytvoření inflačních tlaků. S růstem minimální mzdy stoupají také mzdy zaručené, takže se z popudu státu zvedá celková výdělková úroveň v ekonomice, což je z definice inflační.
V lednu 2018 činila minimální mzda 12 200 korun. Pokud tedy Jurečkův návrh projde, zvýší se minimální mzda za pět let o takřka 42 procent. Průměrná mzda v ekonomice má přitom za stejnou dobu stoupnout podle odhadů pouze o necelých 37 procent. Minimální mzda tedy stoupá znatelně rychleji než mzda průměrná. Jestliže by se mělo tempo růstu posledních pěti let minimální a průměrné mzdy srovnat, měla by minimální mzda stoupnout v příštím roce pouze o 400 až 500 korun. Toto, mírnější zvýšení by mělo své opodstatnění i v tom, že nevytváří takové inflační tlaky jako zvýšení navrhované ministrem Jurečkou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
